Dívky a mileniálové snášejí rizika na internetu hůře

Digital Civility Index

Podle aktuálních výsledků průzkumu Studie o chování na internetu 2018* (Digital Civility Index – DCI) vypracovaného pro Microsoft, se chování i reakce uživatelů na případná rizika v online prostředí zlepšují. Studii pravidelně vydává společnost Microsoft na mezinárodní Den bezpečnějšího internetu, který tento rok připadá na 5. února 2019.

Digital Civility Index

Online rizika v roce 2018:

Za nejčastější hrozby v online prostředí respondenti uvedli za uplynulý rok hlavně nebezpečné chování a nevyžádané kontaktování. Nejhůře se lidé vyrovnávali s útoky na svou osobní image. Až polovina respondentů se obává, že se útok může opakovat.

  1. Nebezpečné chování

Respondenti se setkali zejména s nadávkami, cíleným ztrapňováním či dalšími formami šikany.

  1. Nevyžádané kontaktování (40 %)

Čtyři z deseti uživatelů internetu zaznamenali minimálně jeden opakovaný pokus o nevyžádané kontaktování ze strany neznámých lidí.

  1. Sexuální útoky (34 %)

Lidé zažili i nevyžádané pokusy o navázání vztahu, zejména ve formě obrázků a zpráv se sexuálním obsahem.

  1. Hoax & podvodné e-maily (28 %)

Nejrozšířenějšími online podvody byly falešné zprávy a internetové hoaxy převyšující internetové stránky nabízející falešné antivirové programy.

Digital Civility Index

Většina online hrozeb pocházela loni (stejně jako v roce 2017) od neznámých útočníků a lidí známých pouze z online prostředí (63 %). Respondenti byli nejčastěji napadáni na základě pohlaví, věku či vzhledu.

Nejvíce zkušeností s kyberútoky mají mileniálové (18-34 let), kteří se nejčastěji pohybují v online světě. Útoky na ně mají těžký dopad – ztrácejí pak důvěru nejen v online, ale i offline světě, jsou vystresovaní, trápí je nespavost, deprese či ztráta přátel. I když by rádi podnikli kroky na svou obranu, až 60 % z nich neví, kde může vyhledat pomoc.

Online útoky těžce snášejí i dívky. Útočníci je totiž napadají sexuálně či pro jejich osobnostní charakteristiky. Dobrou zprávou je, že ačkoliv jsou dívky při útocích v online prostředí méně sebevědomé a hůře to snášejí, nebojí se podniknout kroky na svou ochranu – například zajištěním svého účtu na sociálních sítích nebo požádají o pomoc rodiče či dospělé.

“Studie o chování na internetu nám ukazuje, že online útoky a rizika mají vliv i na reálný život. Následky negativního zážitku na internetu mohou vážně ovlivnit život napadeného – postižení jsou v této souvislosti méně důvěřiví při kontaktu nejen s lidmi v digitálním prostředí, ale i v reálném světě. I proto je dlouhodobou odpovědností Microsoftu vytvářet online služby a komunity, kde se lidé cítí bezpečně. Vyzýváme lidi, aby se spojili ve snaze o bezpečnější internet a praktikovali digitální slušnost při jakýchkoli interakcích na internetu, ” uvedl Václav Koudele, manažer projektů veřejné správy společnosti Microsoft, která je partnerem projektu Kraje pro bezpečný internet v Česku.

Microsoft v rámci své výzvy Digital Civility Challenge přišel se 4 praktickými principy pro bezpečnější a zdravější online komunikaci. Principy si může osvojit každý a praktikovat je během celého roku, aby tak pomohl vytvořit bezpečnější online prostředí pro každého:

  1. Řiď se zlatým pravidlem – jednej s empatií, soucitem a laskavostí v každé interakci a zacházej se všemi v online prostředí důstojně a uctivě.
  1. Respektuj rozdíly – cti různé pohledy na věc, a pokud vznikne nesouhlas, zapoj se rozumně, vyhni se nadávkám a urážkám. 
  1. Vyčkej chvíli s odpovědí na věci, se kterými nesouhlasíš, nezveřejňuj ani neposílej něco, co by mohlo někoho citově zranit, zničit mu reputaci či ohrozit něčí bezpečí. 
  1. Postav se za sebe i za ostatní tak, že podpoříš oběti zneužívání nebo krutosti, oznámíš výhružné jednání a zachováš důkazy o nepatřičném nebo nebezpečném jednání.

Více o studii se dozvíte také na blogu Jacqueline Beauchere, ředitelky pro oblast online bezpečnosti v Microsoftu.

Poznámka: * Studie o chování na internetu (Digital Civility Index – DCI) zjišťovala postoje a vnímání bezpečnosti a interakcí na internetu u respondentů ve věku 13 – 17 a 18 – 74 let v 23 zemích světa. Podrobné výsledky v angličtině naleznete zde.

Related Posts