BLOG: Mohou technologie pomoci změnit vzdělávací systém?

Prázdniny jsou obdobím, kdy se školy připravují na další školní rok. Rekonstrukce, úklid, malování, úprava zahrad či fasády, nákup školních pomůcek, to vše musí školy stihnout jen za osm týdnů. Digitální proměnu musely ale školy stihnout za ještě kratší dobu. Stačilo několik týdnů v březnu tohoto roku a nastartovaly dlouho očekávanou a potřebnou digitální transformaci a inovaci školského systému.

Díky dlouhodobému vzdělávání na dálku absolvovali minulý školní rok učitelé, žáci, ale v mnohých případech i my rodiče neplánovaně jeden nový předmět – rozvoj digitálních dovedností. Toto je jeden z předmětů, který na začátku školního roku 2020/2021, na rozdíl od matematiky, angličtiny, češtiny a jiných, nebude potřeba opakovat. Stačí, když učitelé a žáci budou pokračovat v používání již zavedených a odzkoušených nástrojů. Vždyť například ukládání a sdílení dokumentů s učivem, tvorba prezentací či komunikace učitelů s žáky či rodiči přes „chat“ se na některých školách během prezenčního studia úspěšně využívaly už několik let.

Věřím, že i na základě nedávných zkušeností mi dá většina učitelů za pravdu – je mnohem jednodušší a pohodlnější sdílet učební materiály s kolegy i studenty online, než je tisknout, kopírovat či předávat na USB disku. A zároveň mít vše uložené na jednom místě. Toto je jedna z výhod nástrojů pro spolupráci, kterou já osobně při své práci velmi oceňuji.

Když se zamyslím nad tím, jak jinak by mohly být technologie během výuky ve školách využívané, první, co mě napadne, je dát je do rukou žákům, kteří kvůli dlouhodobé nemoci či zdravotnímu znevýhodnění nemohou do školy každý den fyzicky docházet. Stejně tak poslouží třeba i studentům s poruchami zraku, sluchu nebo těm, kteří mají problémy s učením.

Úlohou moderních technologií a nástrojů pro efektivní spolupráci je usnadňovat práci a přinášet další možnosti a inspirace, což pro oblast vzdělávání platí dvojnásob. Před učiteli nyní stojí výzva i očekávání rodičů, aby využili zkušenosti z náročného období dlouhodobého vyučování na dálku. Aby se inspirovali a následně obohatili, zpestřili či úplně změnili své vyučovací hodiny. Aby využili dostupná technologická řešení pro zjednodušení a zpřístupnění učiva zdravotně či jinak znevýhodněným žákům. Zásadně tak přispějí k budování digitálních dovedností svých studentů a jejich lepší připravenosti na trh práce.

Zkušenosti potvrdily, že většina škol zvládla a je dostatečně připravená na vyučování na dálku. Mohou se tak dále zamýšlet nad tím, jak tuto zkušenost využít, například prostřednictvím hybridního vzdělávání, které kombinuje prezenční výuku s online vzděláváním. Důležité je od září pokračovat (nejen) v digitální transformaci školského systému a v používání online nástrojů v jakékoliv formě vyučování. Jedině tak totiž dosáhneme tolik potřebné změny a připravíme naše děti na budoucnost.

Osobně věřím, že budoucnost vzdělávacího systému v našem regionu bude o citlivé kombinaci využívání prezenční a distanční formy vzdělávání, i když samotná transformace školství bude zahrnovat mnohem větší změnu a potřebu reagovat na stále rychleji se měnící externí prostředí.