Vymysleli způsob, jak díky AI ušetřit práci tisícům lékařů

Počet snímků, které musí jeden radiolog vyhodnotit, vzrostl v posledních deseti letech o desítky procent. Samotných radiologů však nepřibývá. A navíc se předpokládá, že zatímco nálezů k vyhodnocení bude čím dál tím víc, počet profesionálů, kteří jsou schopni je odborně zpracovat, bude spíše stagnovat. Na radiology tak bude kladena čím dál větší zátěž, což zvyšuje riziko chybovosti při určování diagnóz. S řešením tohoto problému přišli tři mladí Češi – zakladatelé firmy Carebot.

Daniel Kvak, současný ředitel společnosti a doktorand na Masarykově univerzitě, se několik let zabýval umělou inteligencí a strojovým učením. Kromě působení v akademické sféře měl však také klasický „9 to 5 job“, který ho příliš nenaplňoval. Proto s manželkou Karolínou, studentkou antropologie, delší dobu přemýšleli nad tím, jak propojit své znalosti a vytvořit vlastní projekt.

Onen osudový den, kdy vznikl nejen nápad na tuto přelomovou technologii, ale i první model Carebotu, Daniel popisuje následovně: „Šel jsem domů z práce a cestou koupil dvě piva v plechu a pečená křídla. Říkal jsem si, že si uděláme fajn večer, popovídáme si o tom a třeba z toho něco vypadne.“ A opravdu vypadlo. Dvojice vědců přišla s nápadem, jak využít umělou inteligenci pro rozpoznávání covidu na základě strojové analýzy rentgenových snímků plic.

Společně pak začali navštěvovat lékaře, aby zjistili, jak může jejich řešení fungovat přímo v lékařské praxi. Na základě jejich zpětné vazby vytvořili nový model s daleko širšími možnostmi využití. Ten už dokázal rozpoznat nejen covid, ale i dalších 13 plicních nálezů. Vznikl tak projekt daleko větších rozměrů, než jeho zakladatelé plánovali. A tomu odpovídala i finanční náročnost. I přesto, že Matěj i Daniel měli v té době kromě Carebotu oba stálou práci, financovat svépomocí takto nákladný projekt už dále nešlo. Proto vyrazili hledat investory, což pro začínající start-up není nikdy snadné. Naštěstí se ale objevil Karel Bastl, ředitel společnosti Klimatex, kterého projekt zaujal natolik, že se rozhodl firmu sám kontaktovat.

„Karel nám tehdy v reakci na jeden článek v médiích napsal velmi stručný e-mail. Bylo v něm pouze: ‚Chci do vás investovat. KB‘. Nenechal na sebe ani telefon,“ vypráví s úsměvem o jejich první investici Matěj Misař. O týden později se všichni tři potkali osobně a Karel Bastl investoval do jejich projektu. Díky tomu vznikla společnost Carebot, s. r. o., a Daniel i Matěj odešli ze svých prací, aby se mohli naplno věnovat svému podnikání.

Na podzim roku 2021, po pouhých třech měsících od založení firmy, měli hotovou finální aplikaci, skrze kterou bylo možné ukazovat princip fungování Carebotu přímo radiologům v nemocnicích. Ti se tak mohli na vlastní oči přesvědčit, že jejich nástroj skutečně funguje. Do budoucna by měl navíc fungovat přímo v systému, s nímž běžně pracují. Do takzvaných PACS (picture archiving and communication systems) je přidáno pouze jedno tlačítko, na které si lékaři kliknou, data se odešlou do Carebotu a během několika vteřin se jim vrátí predikce nálezu. Celý systém běží na Azuru, cloudovém uložišti od Microsoftu.

S Daliborem Kačmářem, ředitelem pro technické standardy Microsoftu, byla dvojice v kontaktu už od samého počátku vývoje systému. Daniel totiž ve svém modelu využívá části neuronových sítí, za kterými stojí právě Microsoft, a taktéž systémy pro správu dat, jež jsou dostupné přímo v Azuru. Používání Azuru navíc usnadňuje startupistům jednání s PACSovými providery. Jejich systémy totiž často využívají stejné uložiště.

Dalibor Kačmář s dvojicí nejen konzultoval jejich model, poskytoval jim cenné rady a stal se členem jejich advisory board, ale taktéž jim nabídl zapojení do programu Microsoft for Startups (MFS). Díky tomu má firma kredity do Azuru a licence k vybraným produktům od Microsoftu zcela zdarma. Dle slov Matěje Misaře však nejde jen o úsporu peněz za služby a cenné rady, ale především o možnost propagovat svůj projekt, což je k nezaplacení: „S Microsoft for Startups se nám spolupracuje velmi dobře. Vlaďka Činčurová, která nás má na starosti, nás od začátku aktivně zapojuje do české start-up komunity, což je pro nás velkým přínosem. Byli jsme společně na několika akcích, kde jsme dostali prostor k prezentaci, a díky tomu tak získali důležité kontakty, které projekt v mnoha směrech posouvají dál.“

Do prosince roku 2021 získala firma další dvě investice. Od Pilulka Labu, který se zaměřuje na podporu zdravotnických start-upů působících v oblastech umělé inteligence, blockchainu, lékařských dat, zdravotní péče a podpory aktivního života, a od investora Romana Trachty.

Finanční i odborná pomoc je teď pro Carebot klíčová. Aby se v roce 2023 mohl dostat do evropských nemocnic, musí získat takzvanou MDR (medical device regulation) certifikaci. A to není vůbec jednoduché. Mladí podnikatelé proto otevírají další investiční kolo a zároveň také najali do svého týmu specialistku, která jim se získáním certifikace pomáhá. Aktuálně se připravují na náročné testování svého produktu přímo v nemocničním prostředí, které je naplánováno již na toto léto. Po něm budou moci zažádat o první certifikaci svého řešení pro rentgen hrudníku.

V budoucnu plánuje Carebot svou platformou pomáhat i v dalších oblastech. Aktuálně je řešení škálováno pro mamografii a CT. Své místo jednou najde analýza pomocí neuronové sítě i u vyšetření magnetickou rezonancí. „Možnosti využití jsou velmi široké. Chceme naše řešení škálovat dál, protože se dá využít všude tam, kde je nějaká forma screeningu,“ nastiňuje plány společnosti Matěj Misař. Rádi by také navázali spolupráci se zdravotními pojišťovnami. Tím totiž docílí toho, že i v malých nemocnicích bude dostupná stejná kvalita jejich služeb jako v předních českých zdravotnických zařízeních.

V tuto chvíli se však celý tým soustředí především na získání první certifikace. Kromě 11 lidí pracujících pro Carebot na plný úvazek firma spolupracuje s desítkami lékařů napříč Českou republikou i Evropou, kteří pomáhají s přesností dat. Spolupráce s lékaři je dle dvojice zakladatelů klíčová. „Máme tady totiž i další řešení, která se sice předhánějí v přesnosti, ale nenaslouchají lékařům, kteří hlavně chtějí, aby řešení bylo jednoduché a přímo zabudované v systému, který využívají,“ vysvětluje Matěj Misař a dodává, že jsou již velmi blízko tomu, aby jejich vynález začal skutečně pomáhat tisícům lékařů v každodenní medicínské praxi.