Texty, které byly pro komunistický režim nepřijatelné a které se v 70. a 80. letech šířily tajně prostřednictvím samizdatu, budou digitálně dostupné veřejnosti. Národní knihovna České republiky a společnost Microsoft zahájily společný projekt digitalizace děl signatářů Charty 77 a samizdatové literatury. Projekt osobně odstartovala Lisa Monaco, prezidentka Microsoft Global Affairs, na své první návštěvě České republiky.
Spolupráce obou institucí zároveň symbolicky prohlubuje jejich dlouhodobé partnerství zaměřené na ochranu a zpřístupnění kulturního dědictví a podporu demokratických hodnot. Národní knihovnu ČR i Microsoft spojuje snaha propojovat minulost s budoucností, využívat moderní technologie a zároveň chránit svobodu slova, otevřený přístup k informacím a kulturní paměť. Právě proto se rozhodli prohloubit svou spolupráci v oblasti ochrany a zpřístupnění sbírek Národní knihovny relevantních pro rozvoj demokratických myšlenek v regionu střední Evropy.
Digitalizace jako most mezi minulostí a budoucností
Projekt probíhá ve dvou fázích. Do června 2026 bude dokončena vstupní fáze digitalizace vydaných děl autorů a editorů spojených s Chartou 77. Druhá fáze, plánovaná od července 2026 do června 2027, se zaměří nejen na samizdatovou literaturu samotnou, ale i na digitalizaci děl autorů spojených s Chartou 77, a to v českých vydáních, dostupných překladechi zahraničních edicích. Data budou dostupná v souladu s autorským zákonem prostřednictvím České digitální knihovny. Financování první fáze zajišťuje Microsoft Open Innovation Center, jenž podpoří i jeho propagaci.
„Václav Havel a signatáři Charty 77 ukázali světu, že odvaha mluvit pravdu může změnit dějiny. V Microsoftu věříme, že technologie mají sloužit demokratickým hodnotám, svobodě slova a uchování kulturní paměti a jsem hluboce poctěna, že jsme se mohli zapojit do projektu, který tyto hodnoty naplňuje doslova v každém řádku,“ uvedla Lisa Monaco, prezidentka Microsoft Global Affairs.
Iniciativa přichází v mimořádně symbolickém čase. V roce 2027 si Česká republika připomene 50 let od vzniku Charty 77 a zároveň 250 let od chvíle, kdy se Národní knihovna otevřela veřejnosti. K připomínce prvního z výročí vznikne v Klementinu unikátní výstava, která propojí originální samizdatové dokumenty s jejich digitálními verzemi. Návštěvníci si budou moci na velkoplošných obrazovkách volně prohlédnout texty, které před půlstoletím kolovaly jen v opisech mezi lidmi pronásledovanými režimem.
Dědictví Charty 77 v digitální podobě
Ve sbírkách Národní knihovny se nachází stovky dokladů samizdatové literatury psané strojopisem na nekvalitním papíře, které byly před rokem 1989 uloženy v tzv. zvláštních fondech. Sbírky obsahují také vydání děl autorů spojených s tzv. bytovou kulturou či signatářů Charty 77. Charta 77 vznikla v lednu 1977 jako reakce na porušování lidských práv v tehdejším Československu. Mezi její první signatáře patřili Václav Havel, Jan Patočka nebo Pavel Kohout. Protože režim šíření dokumentů zakazoval, fungovaly texty především v podobě samizdatu – opisů vytvářených a šířených mimo oficiální státní struktury. Řada těchto dokumentů dosud nebyla systematicky digitálně zpřístupněna.
„Národní knihovna ČR se již od raných devadesátých let minulého století snažila zajistit otevřený přístup ke svým fondům. Od implementace prvního elektronického katalogu, přes počátky digitalizace a vytváření prvních digitálních knihoven je v dnešní době Národní knihovna ČR jedním z největších informačních center v zemi, jež poskytuje cenné zdroje informací pro všechny oblasti vzdělávání, vědy a výzkumu,“ zmiňuje Tomáš Foltýn, generální ředitel Národní knihovny České republiky.
Součástí projektu bude také digitalizace titulů vydaných v samizdatových edicích, které vznikaly v prostředí československého disentu. Patřily mezi ně například Edice Expedice Václava Havla a Olgy Havlové nebo Edice Petlice Ludvíka Vaculíka. Vycházely v nich zakázané romány, eseje i politické texty, které nebylo možné v tehdejším Československu oficiálně vydávat.
Spolupráce přesahující projekt digitalizace
Spolupráce Národní knihovny ČR a Microsoftu navazuje na memorandum podepsané v říjnu 2025 a zahrnuje širší spektrum aktivit. Vedle digitalizace knihovních dokumentů se zaměřuje také na vzdělávání a rozvoj digitálních dovedností, včetně oblasti umělé inteligence v knihovnách.
Michal Stachník, generální ředitel Microsoft pro ČR a Slovensko, doplňuje: „Jsem hrdý, že tento projekt je další kapitolou spolupráce, která začala loni v Zrcadlové kapli Klementina – a pokračuje v tom nejlepším českém duchu: spojováním tradice s inovací. Microsoft v Česku investuje do toho, co považujeme za nejcennější – do lidí, do vzdělání a do paměti. Digitalizace kulturního dědictví je jedním z příkladů, jak mohou technologie pomáhat zpřístupňovat vzdělání a historickou paměť širší veřejnosti.“
Inspirací jsou mimo jiné zahraniční projekty, například Inclusive Tech Lab společnosti Microsoft nebo spolupráce s Rijksmuseum v Amsterdamu, kde podobné modely již fungují. Ambicí společného partnerství je dlouhodobě rozvíjet princip, že přístup ke kultuře a informacím je základním právem každého jednotlivce, což dokládá i motto Rijskmuseum Amsterdam „Access to art is a human right“. Národní knihovna ČR i společnost Microsoft se budou tuto nosnou vizi snažit dále rozvíjet, aby i v České republice plně rezonovalo rozšíření tohoto hesla: „Inclusive Access to Culture and Information is a human right“. K naplnění této smělé a jedinečné vize směřují všechny dosavadní společné projekty.