Konference GLOBSEC patří k nejvýznamnějším mezinárodním fórům, kde se v Praze každoročně setkávají lídři politiky, byznysu a bezpečnosti, aby diskutovali o klíčových globálních výzvách – od geopolitiky až po technologie. Právě zde letos zazněla i silná debata o umělé inteligenci a digitální suverenitě Evropy.
Jednou z hlavních řečnic byla Lisa Monaco, prezidentka pro globální záležitosti ve společnosti Microsoft, která se dlouhodobě věnuje vztahům mezi technologiemi, ekonomikou a veřejnou politikou. Na panelu o technologické konkurenceschopnosti Evropy představila pohled Microsoftu na to, proč dnes v oblasti AI nerozhoduje jen inovace, ale především schopnost technologií rychle a smysluplně využít v praxi – a proč je Česká republika v tomto směru vidět i na evropské úrovni.
Právě v tomto kontextu zazněla i změna pohledu na globální závod o AI, který se stále více rozhoduje v adopci. Evropa možná nevytváří nejvíce AI modelů na světě, ale v jejich využívání překvapuje. Podle aktuálního Microsoft AI Diffusion Report se Spojené státy umisťují až na 21. místě v reálné adopci AI, zatímco polovina první desítky patří evropským zemím.
Právě na tuto změnu perspektivy upozornila Lisa Monaco během panelu na konferenci GLOBSEC v Praze. Hlavní message byl jednoznačný: úspěch v éře umělé inteligence se nebude odvíjet od toho, kdo technologii vynalezl, ale kdo ji dokáže nejrychleji a nejširším způsobem využít v praxi.
A v tomto kontextu zaznělo i pozitivní hodnocení České republiky, která se v žebříčku reálné AI adopce umístila na 26. místě globálně a na 13. místě mezi státy EU. Monaco ocenila, že Česko jde správným směrem díky systematickému důrazu na rozvoj AI dovedností a spolupráci veřejného a soukromého sektoru. „Česká republika odvádí v této oblasti skvělou práci,“ shrnula během diskuse.
Česko jako příklad: strategie, která dává smysl
Pozitivní hodnocení České republiky není náhodné. Monaco explicitně odkázala na National AI Skilling Plan a partnerství mezi českou vládou a Microsoftem, které se zaměřuje právě na budování kompetencí napříč společností.
Právě dovednosti označila jako klíčový faktor, který rozhoduje o tom, zda se potenciál AI promění v reálný dopad na ekonomiku. Zatímco infrastruktura, energetika a konektivita tvoří základ, bez schopných lidí zůstávají investice nevyužité.
Český přístup tak odpovídá tomu, co data z AI Diffusion Reportu dlouhodobě ukazují: země, které investují do vzdělávání, rekvalifikace a praktického využití AI, dokážou výrazně rychleji přenést technologii do každodenního fungování firem i veřejného sektoru.
Co odlišuje lídry v adopci AI
Diskuse na GLOBSECu zároveň nabídla širší pohled na to, proč některé země v adopci AI výrazně předbíhají ostatní. Podle Monaco mají společný přístup: systematicky kombinují investice do čtyř klíčových oblastí – infrastruktury, energie, konektivity a dovedností.
Země jako Spojené arabské emiráty, Singapur nebo Jižní Korea navíc ukazují ještě jeden důležitý prvek: aktivní roli veřejného sektoru. Stát v těchto případech nevystupuje pouze jako regulátor, ale jako první uživatel, který dává trhu jasný signál a pomáhá urychlit adopci napříč ekonomikou.
Důležitým faktorem je také schopnost přizpůsobit AI lokálním podmínkám – zejména jazyku. Jak Monaco zdůraznila, technologie musí fungovat stejně dobře v češtině jako v angličtině, aby byla skutečně využitelná v každodenní praxi.
Digitální suverenita jako otázka důvěry
Panel na GLOBSECu se věnoval i širšímu tématu digitální suverenity a důvěry v technologie. Monaco opakovaně zdůraznila, že právě důvěra je klíčovým předpokladem pro adopci AI – a zároveň úzce souvisí s otázkou kontroly nad daty, bezpečnosti a odolnosti.
V evropském kontextu to znamená hledat rovnováhu mezi budováním vlastních kapacit a spoluprací s globálními partnery. Podle Monaco by diskuse neměla sklouznout k jednoduchému „buď–anebo“, ale zaměřit se na to, zda organizace mají skutečnou kontrolu, možnost volby a důvěryhodné partnery.
Microsoft v tomto ohledu staví na dlouhodobé přítomnosti v Evropě – více než 40 let, v České republice přes 30 let – a zdůrazňuje svou roli stabilního partnera, který podporuje bezpečný a odpovědný rozvoj digitální infrastruktury.
AI ekonomika: rozhodující je schopnost využít potenciál
Jedním z hlavních závěrů diskuse bylo, že rozdíly mezi zeměmi se nebudou odvíjet od technologického náskoku, ale od schopnosti AI skutečně nasadit v praxi – ve firmách, školách i veřejné správě.
Historie podle Monaco ukazuje, že u takzvaných „general purpose technologies“ – od parního stroje po internet – nevítězí ti, kdo technologii vynalezli, ale ti, kdo ji dokázali efektivně rozšířit napříč ekonomikou.
Pro Evropu, a zejména pro země jako Česká republika, to představuje příležitost. Namísto soupeření v počtu modelů se může soustředit na rychlou adopci, rozvoj dovedností a praktické využití AI v konkrétních oborech.
Výzva: pokračovat v tempu
Právě zde má Česko podle Monaco dobře nakročeno – kombinací strategického přístupu, investic do lidí a spolupráce mezi státem a technologickým sektorem.
Další krok je ale zřejmý: pokračovat ve škálování těchto iniciativ a zajistit, aby se AI stala běžnou součástí fungování organizací napříč ekonomikou.
Celý AI Diffusion Report najdete zde: Microsoft AI Diffusion Report 2026 Q1