Vědkyně nebo ajťačka? Čeští rodiče o takových povoláních s dcerami nemluví.

Praha, 30. května 2017 –  Nedostatečná podpora ze strany rodičů je jeden z hlavních důvodů, proč české teenagerky svou budoucnost ve vědě a technologických oborech nevidí. Průzkum společnosti Microsoft ukázal, že dívky by o podporu rodiny stály, rodiče s nimi ale o těchto možnostech téměř nehovoří. 

Graf 1. Zeptali jsme se dívek (11-18): ‘Ohodnoťte v rozmezí od 1 do 5, do jaké míry souhlasíte s uvedeným tvrzením: Moji rodiče se mnou často hovoří o vědě a technologiích a povzbuzují mě, abych se těmto oborům věnovala.’ Další data najdete zde.

Jen každý čtvrtý otec (27 %) se s dcerou pravidelně baví o vědě a technologiích, u matek je to necelá třetina (32 %). V obou případech to je nejméně v Evropě. Česko je tak jediné ze zemí zapojených do průzkumu, kde většina rodičů s dcerami o uplatnění v těchto oborech nemluví (46 % otců a 40 % matek tak vůbec nečiní). Ukázal to průzkum nazvaný „Proč evropské dívky nechtějí studovat přírodopisné a technické obory?“, který Microsoft provedl ve dvanácti evropských zemí mezi 11 500 dívkami ve věku 11-18 let, z toho 500 z Česka 1.

Rodiče si možná vůbec neuvědomují, že jejich dcery mohou věda a technologie bavit a zajímat. Je to o to překvapivější, že téměř polovina českých dívek (44 %) v průzkumu uvedla, že jejich rodiče pracují právě v těchto oborech. Více než polovina dívek (52 %) by přitom o podporu rodičů v tomto směru stála. Rodiče mají na rozhodování dětí obrovský vliv a je škoda, když ani vědci, inženýři nebo vývojáři tento raný zájem nepomohou rozvinout,“ uvedla Lenka Čábelová, manažerka komunikace společnosti Microsoft. 

„Jako inženýrka a matka neustále povzbuzuji své tři dcery, aby se věnovaly studiu některého z technických či přírodovědných oborů. Jsou sice ještě malé, ale už teď vím, že to nebude snadný úkol – třeba si nenajdou ve třídě kamarádky, nemusí rozumět vtipům spolužáků a mohou si mezi nimi připadat „zvláštní“. Pro překonání společenských bariér, které ženy odrazují od studia a uplatnění v technických oborech, bude třeba provést opravdu velké změny v našem přístupu a kultuře. Je proto stále důležitější, aby ženy, které se v technických oborech dostaly až na vrchol, podporovaly a inspirovaly další, a pomohly tak nejen vytvořit novou generaci ženských lídrů, ale také aktivně vedly k zájmu o vědu a techniku i mladé dívky,“ říká Tanja Vainio, generální ředitelka společnosti ABB.

Rodiče a dcery pod tíhou stereotypů

Češky přikládají velkou váhu tomu, aby výuka v uvedených předmětech akcentovala praktickou stránku věci a možnosti využití v reálném životě a současně, aby příklady v těchto předmětech nebyly šité na míru jen chlapcům. „České dívky v evropském srovnání stále nadprůměrně nahlížejí vědu a technologie jako mužskou doménu  kupříkladu když se řekne věda, šesti z deseti dívek (59 %) u nás se automaticky vybaví muž, což je o jedenáct procent více než je evropský průměr,“ komentuje výsledky průzkumu Biljana Weber, generální ředitelka Microsoft Česká republika a Slovensko.

Pod vlivem často neuvědomělých stereotypů a vzorců ve výchově a vzdělávání se boj o ženské vědecké a technologické talenty v Česku svádí i v rovině jejich sebevědomí. Průzkum Microsoftu odhalil, že jsou to právě české a slovenské dívky, které se v Evropě nejvíce potýkají s předsudky v oblasti svého uplatnění v daných oborech. Vůči tvrzení, že nikdy nebudou ve vědě a technologiích tak dobré jako muži, se v něm vymezilo jen 42 % českých respondentek, což je nejméně v Evropě.

Problém je, že dívky si samy sebe nedokáží představit v rolích vývojářek, programátorek či administrátorek, protože nikoho takového neznají. Aby se oblast technologií více otevřela i ženským talentům, je potřeba představit pozitivní vzory, které postupně přitáhnou další dívky. To je ale stále jen začátek  největší kus energie pak investujeme do jejich vzdělávání,“ řekla Dita Přikrylováředitelka neziskové organizace Czechitas.

Z průzkumu rovněž vyplývá, že k nápravě současného stavu by také přispělo, kdyby muži a ženy měli v přírodovědných a technologických oborech stejné podmínky uplatnění a byli zaměstnáváni rovnou měrou. 60 % mladých Češek v průzkumu odpovědělo, že tento fakt by měl výrazně pozitivní efekt na plánování jejich kariéry v uvedených oborech.

Kdybyste se rozhodovaly o studiu vědy a technologií, o čí podporu byste stály?

  1. Učitelé (59 %)
  2. Ženy pracující ve vědě a technologiích (56 %)
  3. Renomované vědecké instituce (54 %)
  4. Rodiče (52%)
  5. Přátelé (51 %)
  6. Uznávaní vědci a vědkyně (45 %)
  7. Celebrity (22 %)

Výsledkům průzkumu společnosti Microsoft „Proč evropské dívky nemají rády vědu a technologie?“ se věnuje stránka Proč evropské dívky nechtějí studovat přírodopisné a technické obory? i zpráva Dívky brzy a rychle ztrácí zájem o vědu a technologie. Česko tím přichází o talenty.

Poznámky

1 Průzkum společnosti Microsoft zahrnul dvanáct evropských zemí: Českou republiku, Belgii, Finsko, Francii, Itálii, Irsko, Německo, Nizozemsko, Polsko, Rusko, Slovensko a Velkou Británii. Výsledkem je studie, která podle dostupných informací svým detailním vhledem do dané oblasti nemá v Evropě obdoby.

STEM: Pro účely výzkumu byl pojem STEM (Science, Technology, Engineering and Maths) definován (a účastnicím průzkumu vysvětlen) jako přírodní vědy (včetně biologie a medicíny), technologie, inženýrství (včetně designu) a matematika.

Related Posts