Proč české dívky nechtějí studovat přírodovědné a technické obory?

Proč české dívky nechtějí studovat přírodovědné a technické obory?

“Na programování se mi líbí, že doslova z ničeho vytvořím něco zajímavého – hru, užitečný program nebo aplikaci, která pomůže dalším lidem. Dá se to přirovnat ke kouzlení,” říká šestnáctiletá Tereza ze Vsetína, která nedávno získala stipendium na prestižní střední školu v Americe. “Baví mě matematika i fyzika, protože nám pomáhá pochopit svět kolem nás. A taky proto, že máme skvělého učitele,” svěřila se třináctiletá Alice z Prahy.

Jejich zkušenosti ukazují, že věda a technologie jsou pro dívky stejně přitažlivé a zajímavé jako pro chlapce. V určitém věku se ale začne situace měnit a dívky najednou přestanou předměty, jako je matematika, fyzika, chemie, přírodopis či informatika, bavit. Na střední škole a univerzitě jsou tyto předměty výrazně populárnější mezi chlapci než mezi dívkami. I poté, co studenti ukončí svá vysokoškolská studia a uvažují o dalším studiu či uplatnění, jsou to opět muži, kteří se více prosazují v přírodovědných oborech a technologiích. Je také mnohem pravděpodobnější, že ženy z těchto profesí odejdou a řada z nich se nevrátí. Ženy mají navíc oproti mužům menší šance v těchto profesích získat zajímavé místo a rozvíjet kariéru. Ukazuje se, že tato nerovnováha je ovlivněna právě zkušenostmi z dětství a společenským míněním.

Průzkum: kdy, proč a jak?

Chtěli jsme zjistit, jaké jsou příčiny tohoto stavu, protože chceme lépe porozumět tomu, jak se dívky a ženy rozhodují o své profesní dráze. Jaké momenty a stereotypy ovlivňují tyto volby? Jak můžeme podpořit dívky a ženy v tom, aby je přírodní vědy a technologie bavily a chtěly se v těchto oborech uplatnit?

Rozhodli jsme se proto zorganizovat ojedinělý průzkum, který se pokouší zjistit, proč dívky ve dvanácti evropských zemích včetně České republiky nechtějí studovat přírodovědné a technické obory. Jeho cílem bylo získat odpovědi na otázky, kdy přesně začne klesat jejich zájem o tyto obory a jaké jsou pro to důvody.

Některé workshopy Akademie programování jsou určeny právě pro dívky. Na akci DigiGirlz si žákyně základní školy vyzkoušely naprogramovat Lego roboty, středoškolačky vytvořily vlastní hru.

Hlavní zjištění evropského průzkumu mezi 11 500 dívkami jsou následující:

  • Vývoj zájmu dívek o vědy a technologie ukazuje, že máme jen čtyři roky na to, abychom tento zájem podchytili a rozvinuli.
  • Co se týče budoucí kariéry v přírodovědných a technických oborech, velice záleží na tom, ve které evropské zemi se dívka narodí. Výsledky mezi jednotlivými zeměmi se významně liší. V některých je hlavní překážkou sebedůvěra, v jiných zase nedostatečná podpora rodičů či nedostatek ženských vzorů.
  • Existuje pět hlavních motivů, které mají hlavní dopad na zájem dívek o vědu a technologie. Mezi ně patří podpora a mentoring, získávání praktické zkušenosti a dostatek ženských vzorů.
  • Dívky uvěří, že se pro ně otevírá kariérní příležitost, pouze pokud se s nimi zachází stejným způsobem jako s chlapci. Dobrá zpráva je, že mladé ženy věří, že jejich generace bude tou první, v níž si muži a ženy budou rovni ve všech oblastech života společnosti. Současně ale přiznávají, že momentálně muži a ženy nemají v přírodovědných oborech a technologiích rovné podmínky. Takto vnímaná nerovnost je důvodem, proč se do dalšího studia a následně i kariéry v těchto profesích nepouštějí.

Jak jsou na tom české dívky?

České dívky se o přírodovědné předměty a informatiku začínají zajímat ve dvanácti letech, o rok později než v Evropě. Jejich zájem je od počátku vlažnější než evropský průměr.  V období, kdy se rozhoduje o výběru střední školy, tj. mezi třináctým a patnáctým rokem, je zájem českých dívek o uvedené předměty hluboko pod evropským průměrem. Situace se výrazně nezlepší ani kolem maturit a přijímacích řízení na vysoké školy kolem osmnáctého roku. Přečtěte si více ve zprávě Dívky brzy a rychle ztrácí zájem o vědu a technologie.

Co k této situaci v Česku přispívá? 

Průzkum mezi českými dívkami odhalil několik klíčových faktorů, které ovlivňují zájem – či naopak nezájem – dívek o přírodovědné a technické obory. Patří mezi ně zejména podpora rodičů a učitelů, zažité stereotypy, dostatek praktických vzorů a sebejistota ohledně možného uplatnění.

Rodiče: Kritickou roli při formování představy o budoucím uplatnění hrají rodiče. Jenže… čeští rodiče se svými dcerami o vědě a technologiích hovoří nejméně v Evropě. Činí tak jen každý čtvrtý otec (26 %) a necelá třetina matek (32 %).  Je to o to překvapivější, že téměř polovina českých dívek (44 %) v průzkumu uvedla, že jejich rodiče jsou v přírodovědných oborech či technologiích zaměstnaní, což je naopak jedno z nejvyšších čísel v zemích, zahrnutých do průzkumu.  Česko také patří mezi země, kde dívky nejvíce volají po tom, aby je v této oblasti rodiče podpořili (52 %, třetí nejvyšší výsledek). Podrobnější informace se dočtete ve zprávě Vědkyně nebo ajťačka? Čeští rodiče o takových povoláních s dcerami nemluví. 

V průzkumu společnosti Microsoft odpovídalo 11,500 dívek ve věku 11 až 18 let z dvanácti evropských zemích, z toho 500 z České republiky.   
Jako inženýrka a matka neustále povzbuzuji své tři dcery, aby se věnovaly studiu některého z technických či přírodovědných oborů. Jsou sice ještě malé, ale už teď vím, že to nebude snadný úkol – třeba si nenajdou ve třídě kamarádky, nemusí rozumět vtipům spolužáků a mohou si mezi nimi připadat „zvláštní“. Je proto stále důležitější, aby ženy, které se v technických oborech dostaly až na vrchol, podporovaly a inspirovaly další, a pomohly tak nejen vytvořit novou generaci ženských lídrů, ale také aktivně vedly k zájmu o vědu a techniku i mladé dívky.
Tanja Vainio, generální ředitelka společnosti ABB    
     

Stereotypy: České dívky v evropském srovnání stále nadprůměrně nahlížejí vědu a technologie jako mužskou doménu – kupříkladu když se řekne vědec či věda a technika, šesti z deseti dívek (59 %) u nás se automaticky vybaví muž.

Už coby středoškolačka zaměřená na informatiku jsem věděla, že vydám-li se cestou programování, moc nových kamarádek asi nepotkám. 🙂 Na střední škole jsem byla jedinou dívkou ve skupině, na vysoké škole jednou z pěti. To mě ale nemohlo odradit. Naopak! Technologie nabízejí ženám širokou možnost uplatnění – ženy jsou úspěšné programátorky, ale i úžasné grafičky, UX designérky či manažerky.
Kristina Bártová, vývojářka Skype          

Možnost uplatnění: Jsou to právě české dívky, které se v Evropě nejvíce potýkají s předsudky ohledně uplatnění v těchto oborech. Vůči tvrzení, že nikdy nebudou ve vědě a technologiích tak dobré jako muži, se v něm vymezilo jen 42 % českých respondentek, což je nejméně v Evropě. Dvě pětiny českých dívek si dnes neumí představit kariéru ve vědě a technologiích, což je nejvyšší číslo ze všech sledovaných zemí.

Dnes už jsou technologie přirozenou součástí mnoha oborů, třeba geografie, lingvistiky nebo medicíny, proto je úkolem rodičů podpořit dcery v rozvíjení digitálních dovedností a bořit stereotypy, které brání ženám rozvíjet svou kariéru v jakémkoli z oborů, které si vyberou.
Biljana Weber, generální ředitelka Microsoft ČR a SK        

Praktické vzory: Jsou to právě české dívky, které se v Evropě nejvíce potýkají s předsudky ohledně uplatnění v těchto oborech. Vůči tvrzení, že nikdy nebudou ve vědě a technologiích tak dobré jako muži, se v něm vymezilo jen 42 % českých respondentek, což je nejméně v Evropě. Naopak celých 60 % českých dívek potvrdilo, že by mělo větší sebejistotu, kdyby věděly, že jsou muži a ženy ve STEM oborech zaměstnávání rovnou měrou. Informace o rovných příležitostech ve STEM oborech by měla výrazně pozitivní efekt na plánování jejich budoucí kariéry.

 
Nikdo nemá právo dívkám říkat, že technologie nejsou nic pro ně. V Czechitas se snažíme holkám otevřít dveře do IT a nabídnout příležitost vyzkoušet si, jestli je právě tenhle obor nebude bavit.
Dita Přikrylová, Czechitas      

Animation shows four girls studying science, technology and other STEM fields

Znalost přírodních věd a informatiky jsou v dnešním světě základem pro úspěšné uplatnění v jakémkoli oboru a ve většině povolání. Pokud se nepodaří více mladých dívek a žen zaujmout pro tyto obory, bude nadále narůstat znalostní mezera mezi ženami a muži: podle dat ze 35 evropských zemí je mezi absolventy oboru IT pouhá pětina žen, což představuje jeden z hlavních problémů jak pro současný, tak hlavně budoucí trh práce. Evropa může podle Evropské komise v roce 2020 čelit nedostatku až 900 tisíc pracovníků kvalifikovaných v oboru technologií.

Podívejte se sami, že to jde!

“Když řeknu, že programuju, všichni se diví,” říká sedmnáctiletá Helena Havelková
„Liším se a jsem na to pyšná,“ říká Tereza Hrbková, studentka, pro kterou se IT stalo vášní

.