Jak se čeští rodiče staví ke sdílení fotografií svých dětí na sociálních sítích?

Žena leží na dece na trávě se svou dcerou. Žena ukazuje na tablet, dcera si prohlíží časopis.

Nový výzkum Sharenting u českých rodičů, který společně zrealizovalo Centrum prevence rizikové virtuální komunikace Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Microsoft ČR, se věnuje problematice tzv. sharentingu, tedy rizikovému sdílení citlivých informací dětí v online prostředí jejich vlastními rodiči. Do výzkumu, který probíhal od března do července letošního roku, se zapojilo celkem 2481 rodičů (převážně matek) z celé České republiky.

„V našem výzkumu mapujeme, jaké informace rodiče o svých dětech v online prostředí sdílejí a zda toto sdílení považují za rizikové. Mnoho rodičů si totiž neuvědomuje, že sdílená fotografie či video zachycující jejich dítě může být zneužita a může dítěti ublížit,“ uvádí Kamil Kopecký, vedoucí výzkumného týmu z Univerzity Palackého v Olomouci.

Výzkumníci zkoumali nejenom to, jaké informace a materiály rodiče o dětech sdílejí, ale také to, zda čeští rodiče žádají své děti o souhlas se zveřejněním fotografie či videa, na kterých je dítě zachyceno např. v nějaké choulostivé situaci. A také to, jaké druhy fotografií či videí považují čeští rodiče za nebezpečné.

„Za nejvíce nebezpečné považují čeští rodiče nejčastěji (76,3 %) fotografie, na kterých je dítě nahé a je možné rozpoznat jeho obličej. K dalším nebezpečným fotografiím čeští rodiče řadí např. fotografie z koupání, které považuje za nebezpečné přibližně 55 % rodičů. Naopak fotografie, na kterých je dítě oblečeno a nelze na nich rozpoznat jeho obličej, považuje většina rodičů za bezpečné (77,1 %),“ doplňuje René Szotkowski z výzkumného týmu Univerzity Palackého v Olomouci.

Podle výsledků výzkumu sdílí informace o svých dětech v online prostředí 69,0 % českých rodičů6,7 % rodičů sdílelo veřejně v online prostředí fotografie zachycují částečně obnažené dítě s rozpoznatelným obličejem.

64,7 % českých rodičů také běžně sdílí fotografie, na kterých je rozpoznatelný obličej dítěte. Přitom právě obličej dítěte patří k vysoce citlivým údajům, neboť umožňuje přesnou identifikaci osoby, a jsou vyhledávaným osobním údajem, který umožňuje manipulovat dítětem např. v rámci vydírání, kybergroomingu a dalších rizikových jevů. Více než 78 % rodičů také tyto materiály posílá tyto materiály jiným osobám v rámci soukromé konverzace a ztrácí tak kontrolu nad jejich dalším šířením. Současně se obávají toho, že tyto materiály mohou být zneužity.

Výzkumníci rovněž sledovali, zda rodiče žádají děti o souhlas s publikováním fotografií či videí, na kterých jsou zachyceny. Přibližně pětina rodičů (21,2 %) dětem ukazuje fotografie, které chtějí na internetu sdílet, a ptá se na jejich souhlas, dalších 16 % rodičů se potom na souhlas dětí ptá občas, nepravidelně. Naopak 10-15 % rodičů publikuje fotografie a videa dětí bez jejich souhlasu.

„Překvapivým zjištěním je, že přibližně třetina rodičů sdílí fotografie a videa zachycující děti jiných rodičů bez jejich souhlasu. Tím pádem o sdílení a šíření fotografií dětí jejich rodiče v řadě případů vůbec neví,“ dodává Kopecký.

Ilustrace matky, která sedí se svým dítětem na klíně u laptopu a spolu se smějí.
Grafika: Centrum prevence rizikové virtuální komunikace PdF UP

Dominantní motivací rodičů pro sdílení fotografií a videí dětí v online prostředí je především udržet kontakt s rodinou (např. s prarodiči), ukázat přátelům, jak dítě prospívá, a zaznamenat zajímavé okamžiky s dítětem. Tyto materiály jsou primárně určeny rodiče a přátelům.

Nejčastějšími platformami pro sdílení fotografií či videí jsou WhatsApp, Facebook Messenger a Facebook. Fotografie či videa jsou také aktivně šířeny e-mailem. Nejčastější veřejnou fotogalerií, kterou rodiče využívají, je Rajče.net.

„Prevence rizikového chování v online prostředí je v České republice orientována především na děti, které se tématy bezpečného chování na internetu setkávají nejenom ve škole, ale také v domácím prostředí. Neméně důležité je také orientovat se na rodiče, kteří by měli být primárním zdrojem prevence zaměřené na děti. Rodiče je však nutné v této oblasti systematicky vzdělávat a naučit je mimo jiného chránit osobní údaje svých vlastních dětí,“ doplňuje Szotkowski.

Karel Klatovský z firmy Microsoft.cz komentuje problematiku takto: „Z výzkumu vyplynulo několik závažných zjištění. Nejvýraznější je procento rodičů, kteří sdílejí v digitálním prostředí a na sociálních sítích fotky svých dětí. A to zcela bez rozmyslu, co takové sdílení může dětem způsobit, až vyrostou a budou vnímat svoji identitu. Chceme rodičům, ale i dalším uživatelům, nabídnout rovnou i praktická řešení, jako jsou například soukromé a sdílené složky s konkrétními lidmi, jako je třeba OneDrive, který je v základní verzi pro koncové uživatele dostupný zdarma. Nebo například Zabezpečení Windows či nástroj Family Safety, který umožňuje rodičům také zdarma mít pod kontrolou to, co jejich děti na internetu dělají a kolik času na počítači, mobilu či herní konzoli tráví.“

Podrobné výsledky výzkumu můžete stáhnout na webu www.e-bezpeci.cz.

Related Posts