BLOG: Chovejme se na internetu obezřetně. Nepříjemné online zážitky mohou být břemenem pro další život dětí

Za poslední dvě dekády se internet stal neodmyslitelnou součástí našich životů. Webové stránky a sociální sítě přinesly dříve netušené možnosti – třeba jak si jednoduše založit internetový obchod a začít podnikat. Nákup zboží na druhé straně planety, jeho online zaplacení a doručení je dnes už zcela běžnou záležitostí. Ale s tím, jak neustále rostou možnosti, které internet nabízí, zvyšují se také rizika spojená s naší působností na internetu.

Dnešní generace třicátníků a těch mladších vyrůstá prakticky jen v online prostředí. Mládež z České republiky a Slovenska tráví na internetu v průměru až tři hodiny denně. Až tři čtvrtiny mladých mají profil na Facebooku nebo jiné sociální síti, přičemž dvě pětiny z nich se na ně registrovaly ještě před dvanáctým rokem života, což je nejnižší povolená věková hranice. To zajisté nejsou uklidňující zprávy pro rodiče vzhledem k tomu, s jakými možnými riziky přicházejí jejich děti v online světě každodenně do kontaktu. Řada dětí má navíc v přátelích či kontaktech na sociálních sítích lidi, které nikdy v životě neviděla, ale přitom s nimi komunikují, pětina z nich dokonce i o osobních citlivých záležitostech. Sdílení osobních údajů nebo kontaktních informací, nehledě na případné fotografie či videa, zvyšuje míru rizikového chování online a může dotčeným přinést nemalé problémy. Internet má totiž i odvrácenou tvář a negativní zážitky si pak postižení odnášejí i do běžného života.

Podle aktuálních výsledků průzkumu Studie chování na internetu 2018 (Microsoft Digital Civility Index) bylo nejčastěji uváděnou hrozbou nevyžádané kontaktování ze strany neznámých lidí. Kromě toho se velká část respondentů setkala i s nadávkami nebo šikanováním a třetina lidí byla vystavena zprávám se sexuálním obsahem. Zasaženým způsobují tyto nepříjemné zážitky nemalou emoční bolest, která často přetrvává dlouhou dobu. Navíc v dotčených lidech vytváří a přetrvává strach, že se situace může znovu opakovat. Nejčastěji byla způsobená bolest spojená s obavami o obraz vlastní osoby v očích druhých – tedy o zhoršenou reputaci v práci nebo v osobním životě. To vše vede k tomu, že dotčení lidé trpí vyšší mírou stresu, mají problémy se spánkem a objevují se u nich deprese.

Nejvíce zkušeností s kyberútoky mají mileniálové, tedy mladí lidé ve věku 18-34 let, kteří také tráví v online prostoru ze všech skupin nejvíce času, přičemž útoky častěji míří na děvčata. Více než polovina z mileniálů přitom neví, na koho se v podobném případě obrátit. Ovšem pozitivní zprávou je, že meziročně se procento teenagerů, kteří se kvůli problémům a rizikům v online prostředí obrátí na své rodiče nebo na jiné dospělé, například učitele nebo poradce, zvýšilo.

Aby se člověk podobným nepříjemnostem vyhnul, je dobré dbát na zásady bezpečného chování na internetu a dodržovat několik základních pravidel. I v digitálním světě by se totiž měl člověk řídit principy elementární slušnosti. Pokud tak nečiní, pomáhá přispívat k degradaci celého prostředí a negativní projevy mohou zasáhnout třeba i jeho děti či blízké. A způsobená bolest může být pro dětskou psychiku velkým břemenem.