Kulatý stůl: Celoživotní vzdělávání se stává samozřejmostí

Pracovní trh prochází zásadní změnou a spolu s ním se mění i požadavky na vzdělání. Několikastupňový vzdělávací systém přechází v celoživotní vzdělávání, bez kterého nebude možné na novém trhu práce obstát. Netýká se přitom jen manažerů a specialistů. Průběžně se budou muset vzdělávat všichni, od ředitelů po dělnické profese. Shodli se na tom účastníci kulatého stolu k tématu zvyšování kvalifikace zaměstnanců a podnikatelů v České republice, který pořádal Aspen Institute CE ve spolupráci s Microsoft Česká republika a Slovensko.

Rychlý rozvoj technologií, robotizace a Průmysl 4.0 vyžadují digitální dovednosti, které je nutné neustále rozvíjet. „Schopnost učit se novým trendům je zárukou toho, že Česká republika bude prospívat,“ uvádí Daria Hvízdalová z GoodAI, která se zapojila do diskuse o celoživotním vzdělávání.

Podpora vzdělávání a získávání nových digitálních dovedností je v Microsoftu jednou z klíčových priorit. „Doposud jsme vzdělávali především technické odborníky a profesionály. Dnes vidíme, že vzdělávání je daleko důležitější v celé šíři. Nejen u zaměstnanců, ale i u partnerů, zákazníků či široké veřejnosti,“ potvrzuje Dalibor Kačmář, ředitel pro technologické standardy v Microsoftu.

Společnost Microsoft proto připravila sérii iniciativ, které externím subjektům pomáhají potřebné technické dovednosti získat. „Pro firmy je skutečně životně důležité prohlubovat znalosti a expertízu svých zaměstnanců, a to na všech úrovních. Manažery v nejvyšším vedení nevyjímaje,“ vysvětluje Dalibor Kačmář, a dodává: „Už nyní chybí v provozu, ale i v personálních a finančních odděleních experti na podnikovou architekturu, analýzu velkých dat nebo pracovníci schopní sladit IT a obchodní cíle.“

Účastníci diskuse o „upskillingu“ se též shodli, že podmínkou úspěchu každého pracovníka je být vybaven také měkkými dovednostmi. Především jde o schopnost přizpůsobit se nově vytvářeným pracovním pozicím a jejich náplním, a orientovat se, hledat svůj potenciál, talent a uplatnění na budoucím trhu práce.

Celoživotní vzdělávání se tak stává novou samozřejmostí a společnost zasáhne komplexně, jak upozorňuje Peter Chrenko z PWC Lucembursko: “Potřebujeme spolupráci všech subjektů – zaměstnavatelů, sociálních partnerů, zaměstnanců, veřejného sektoru i akademické sféry. Jedině tak dokážeme uspět v dnešní digitální době.”

Jedním z hlavních aktérů procesu jsou odbory jakožto aktivní zástupce zaměstnanců ve zprostředkování celoživotního vzdělávání a formulování toho, co zaměstnanci potřebují. „Klíčové je, aby zaměstnanci rozuměli tomu, že nutnost zvyšování dovedností je dána především rychlým rozvojem technologií, a není tedy důsledkem toho, že by neuměli nebo neodváděli správně svoji práci,“ poznamenává Lukáš Němec, poradce pro celoživotní vzdělávání ČMKOS.

Náměstkyně ministryně práce a sociálních věcí Martina Štěpánková potvrdila, že je nutná také podpora ze strany státu a úřadů: „Chtěli bychom, aby se do budoucna zaváděly individuální účty, které by člověku, který se chce na trhu práce vzdělávat, umožňovaly toto vzdělání například prostřednictvím úřadu práce.“

Kritickým úkolem nyní bude zastavit rozevírání nůžek mezi vysoce kvalifikovanými odborníky a pracovníky bez významných digitálních zručností a zkušeností. „V Microsoftu velmi citlivě vnímáme zvětšující se mezeru mezi dovednostmi současníků a potřebami pracovníků budoucnosti. Již nyní nabízíme celou řadu aktivit na podporu celoživotního vzdělávání, jako je například program Microsoft Akademie, s cílem zvýšit odborné a digitální dovednosti pracovníků a pomoci je tak připravit na potřeby budoucího trhu práce,“ doplňuje Dalibor Kačmář.