Skip to Main Content

Data nás vedou novými směry: Jak digitalizace transformuje mobilitu ve městech

To, jak rychle a snadno se dokážeme pohybovat po městě, má významný dopad na lidi, kteří zde žijí a pracují: ovlivňuje to naše živobytí, pohodu a kvalitu života. Bez mobility nemohou města úspěšně fungovat.

„Potřebná řešení mohou přinést inovace plynoucí ze spojení digitálních technologií a spolupráce mezi vedením měst a společnostmi, které zajišťují dopravu a poskytují služby mobility,“ říká Heiko Huettel, ředitel společnosti Microsoft pro automobilový průmysl v oblasti EMEA. Mobilita se tak stává chytrou platformou založenou na propojitelnosti, dostupnosti dat v reálném čase a umělé inteligenci.

Rostoucí velikost i význam měst

Podle nejnovějšího indexu dopravy, který publikuje společnost TomTom, na mnoha místech po celém světě dosáhla doprava od začátku pandemie historicky nejnižší úrovně. Globálně je o jednu pětinu (19 %) méně dopravních komplikací a zácpy během špičky se zmenšily v průměru o 26 % (Evropa: 24 %, Severní Amerika: 40 %, Asie: 11 %). Takový klid ale nezůstane na silnicích dlouho. Ralf-Peter Schäfer, viceprezident společnosti TomTom pro dopravu a cestování, se domnívá, že doprava s velkou pravděpodobností opět poroste. „Proto se teď plánovači ve vedení měst, tvůrci politik, zaměstnavatelé (a také řidiči) musí zamyslet nad tím, co mohou udělat, aby do budoucna nebyly silnice tak přetížené,“ říká.

Podle údajů Organizace spojených národů žije v současnosti více než polovina (54 %) světové populace v městských oblastech a očekává se, že do roku 2030 vzroste tento podíl na 70 %.

Velkým lákadlem měst jsou ekonomické příležitosti. V katastru města New York se nachází větší bohatství než na celém území Kanady. Londýn vytváří stejné HDP jako Nizozemsko, a kdyby Tokio bylo samostatnou zemí, jednalo by se o 15. největší ekonomiku světa.

Koncentrace firem, talentovaných pracovníků a dalších zdrojů je důvodem, proč města bývají ekonomicky produktivnější. Podle organizace Institute for Public Policy Research, která se zabývá výzkumem v oblasti veřejné politiky, má například Londýn nejvyšší produktivitu ve Spojeném království, o více než 50 % vyšší než dřívější průmyslová centra této země.

Spojení mezi velikostí měst a produktivitou ale slábne a vedle dostupnosti bydlení na tom hlavní podíl má zpomalující mobilita.

Mobilita naráží na limity a města v důsledku toho čelí rostoucím výzvám

Výzkum organizace Open Data Institute naznačuje, že větší velikost již některým městům nepřináší žádný další růst produktivity. Důvodem je tlak na infrastrukturu veřejné dopravy. Birmingham, druhé největší město Spojeného království, se například z hlediska ekonomické výkonnosti chová v době dopravní špičky jako město s třetinovým počtem obyvatel. A rozhodně se nejedná o výjimečný případ.

Příčinou náporu na mobilitu není jen rostoucí populace: e-commerce se za posledních pět let téměř ztrojnásobil (dokonce ještě bez započtení nárůstu během pandemie), což vede k prudkému zvýšení hustoty provozu spojeného s tzv. poslední mílí distribuce.

V důsledku toho starostové a městské úřady stále naléhavěji cítí potřebu podniknout kroky, které uleví provozu, sníží znečištění, omezí emise uhlíku a podpoří obnovu městských oblastí, s cílem ochránit zdraví a ekonomiku svých měst.

V rámci svých plánů dosáhnout uhlíkové neutrality investuje město Kodaň do celé škály programů mikromobility a slibuje, že do roku 2025 bude tímto způsobem dopravy uskutečněno více než 50 % všech jízd.

Jsou města připravena na měnící se potřeby mobility?

Složitost ještě více zvyšují regulační a politické tlaky, jako je naléhavost snížení emisí uhlíku a zlepšení kvality ovzduší, potřeba reagovat na měnící se potřeby a chování občanů, růst dodávek zboží v rámci e-commerce, vzestup práce na dálku a celá řada dalších faktorů.

Heiko Huettel

„Omezení během pandemie jakoby „přehodila výhybku“ v chování lidí a celou řadu z nich přiměla k přehodnocení svých potřeb a rozhodnutí v oblasti mobility,“ říká Heiko Huettel.

Flexibilní, „hybridní“ způsob práce již s námi zůstane (76 % evropských společností má nyní zásady pro práci na dálku) a mnoho lidí pracujících v kancelářích v důsledku toho omezí dojíždění do práce nebo své cesty přesune na dobu mimo špičku. „To ještě více zesiluje trendy, které se vyskytovaly ještě před pandemií, jako je odklon od osobního vlastnictví automobilů a veřejné dopravy s pevným jízdním řádem směrem k novým možnostem mobility, včetně mikromobility a služeb dopravy na bázi předplatného nebo sdílení,“ uvádí.

Heiko Huettel dodává, že nějakou dobu potrvá, než se dopad těchto změn projeví a než pochopíme rozdíl mezi změnami vyvolanými pandemií a trvalejšími, dlouhodobějšími posuny v oblasti mobility. Jeden trend z doby před pandemií je ale i nadále zřejmý: potřeba chytřejších řešení, která umožní přesouvání lidí a zboží v rámci měst.

Směrování mobility prostřednictvím cloudu

Dr. Matthias Kempf, zakládající partner společnosti Berylls Strategy Advisors, která nabízí poradenské služby pro automobilový průmysl, zdůrazňuje, že pokud chceme uspokojit rostoucí poptávku, je důležité jednat již dnes.

„Domníváme se, že v důsledku neschopnosti měst a současných systémů mobility po celém světě uspokojovat rostoucí poptávku bude v následujících 15 letech chybět cestovní kapacita 150–200 miliard osobokilometrů,“ říká. „To je vzdálenost odpovídající 25 000 cest na Měsíc a zpět.“ Dodává také, že města se primárně rozvíjejí s ohledem na auta a nikoli na lidi.

„Mobilita se musí zakládat na lidech,“ říká. „Lidé neradi přestupují na jiné prostředky, a proto potřebujeme rychlý, pohodlný a užitečný integrovaný dopravní systém, který bude lidi podněcovat k tomu, aby využívali optimální způsoby dopravy. Naprosto zásadní v tomto ohledu je dostupnost vysoce kvalitních údajů o mobilitě, které umožní plánovat a provozovat systémy mobility správným způsobem.“

Inovace situaci mění. Hlavním dopravním prostředkem sice v dohledné budoucnosti stále zůstanou automobily, začínáme na ně ale nově pohlížet jako na službu využívanou na základě počtu kilometrů nebo minut. Tento přístup uplatňuje například dceřiná společnost automobilky Volkswagen Urban Mobility International (UMI), která spustila službu sdílení elektrických vozidel pod názvem WeShare. Cílem je snížit počet aut v ulicích měst a u zbývajících aut zvýšit efektivitu jejich využívání. Zákazníci si vůz pronajmou přes chytrý telefon a jakmile jej již nepotřebují, mohou ho zanechat kdekoli v rámci oblasti, v níž je služba provozována. Společnost s využitím umělé inteligence monitoruje poptávku a trendy chování při parkování, což jí umožňuje optimalizovat svou službu a minimalizovat provozní náklady.

Philipp Reth

„Naše koncepce toho, jak používáme a vnímáme dopravu, se radikálně mění,“ říká Philipp Reth, ředitel společnosti UMI, podle něhož současná generace označovaná jako „generace sdílení“ dává přednost pronájmům podle potřeby a průběžnému placení.

„Je to nákladově efektivní, pohodlné a ohleduplné k životnímu prostředí,“ říká Philipp Reth. „Znamená to, že vlastnictví automobilu je z hlediska městské mobility čím dál méně relevantní – větší význam má stále častěji kombinace možností různých druhů dopravy, které jsou smysluplně a inteligentně vzájemně propojené.“

Města investují do rychlého bezdrátového připojení a cloudu, aby vytvořila nové digitální dálnice. „Klíčem k využití potenciálu chytré mobility přitom budou „digitální vozidla“, tedy vozidla, v jejichž konstrukci má software stejně důležitou roli jako součástky z kovu a gumy a která dokážou inteligentně reagovat na okolní svět a pohybovat se v něm,“ říká Christoph Hartung, ředitel firmy ETAS, na software zaměřené dceřiné společnosti firmy Bosch. „Z aut se rychle stávají propojená zařízení v propojeném systému mobility,“ doplňuje.

Společnost Bosch nedávno oznámila, že ve spolupráci s Microsoftem vyvine softwarovou platformu, která umožní bezproblémové připojení vozidel ke cloudu. Cílem této spolupráce je zjednodušit a urychlit vývoj a nasazení softwaru vozidel v celém životním cyklu automobilu v souladu se standardy kvality automobilového průmyslu. Tato nová platforma, která se bude zakládat na platformě Microsoft Azure a bude zahrnovat softwarové moduly od společnosti Bosch, umožní vývoj softwaru a jeho stahování do řídicích jednotek a palubních počítačů ve vozidlech. Spolupráce se také bude zaměřovat na vývoj nástrojů, které zvyšují efektivitu procesu vývoje softwaru.

Christoph Hartung

„Se zvyšující se inteligencí vozidel se otevírají nekonečné možnosti k inovacím,“ říká Christoph Hartung. „Přístup k otevřeným, standardizovaným platformám sníží vstupní překážky a zkrátí dobu potřebnou k uvádění nových služeb mobility a ke vstupu provozovatelů na trh. Bude to přínosem i pro spotřebitele, protože získají větší možnosti výběru. Nám to pomůže získat lepší přehled o tom, jak se v propojených dodávkách a nákladních vozech pohybuje zboží po městech.“

Podle Christopha Hartunga je důležité, aby ekosystémy, ke kterým jsou vozidla připojena, byly otevřené a standardizované, jinak budou řešení roztříštěná, což bude znesnadňovat jejich přijetí. „Lidé se nepohybují jen na území Londýna, Berlína nebo Paříže, cestují také z Paříže do Berlína a chtějí, aby řešení bez problémů fungovala všude,“ říká.

Na podněcování pozitivního chování a rozhodování spotřebitelů prostřednictvím nabízených možností se hodně zaměřuje také Shashi Verma, technologický ředitel londýnského dopravního podniku Transport for London (TfL).

„Snažíme se přesvědčit lidi, aby používali co nejefektivnější způsob dopravy, což je obvykle veřejná doprava nebo aktivní pohyb, tedy chůze nebo jízda na kole,“ říká. „Když ale přijedete do neznámého města, může být náročné zjistit, jak systém veřejné dopravy funguje, a proto mnozí jednoduše zamíří do fronty na taxi. Nechceme, aby se to dělo. Snažíme se usnadňovat zákazníkům v Londýně život prostřednictvím věcí, jako jsou otevřené platby, aby bylo možné za dopravu platit stejně, jak když si kupujete kávu nebo cokoli jiného. Spojení jednoduchosti s vhodnými typy produktů nám přineslo skvělé výsledky. Lidé je opravdu využívají.“

Shashi Verma

Shashi Verma mluví o tom, že úlohou organizace TfL není jen provozování dopravního systému Londýna, ale také podporování produktivity města. Přitom je nutné neustále se soustředit na vyvažování kapacity a poptávky, aby město mohlo být nepřetržitě v pohybu. Na podporu každodenního provozu používá organizace TfL celou řadu produktů a služeb Microsoft. Mezi příklady patří provádění vzdálených kontrol a vyhodnocování konstrukčních návrhů prostřednictvím Microsoft Teams, což umožňuje ověřování a zprovozňování nové infrastruktury i během lockdownu bez nutnosti osobních návštěv na místě. Organizace TfL také hostuje celou řadu aplikací a dat v zabezpečeném cloudovém hostingovém prostředí Microsoft Azure. Řešení Power BI jí pomáhá zlepšovat přístup veřejnosti k údajům o pohybu cestujících a dopravních nehodách v reálném čase.

„Nejdůležitějším způsobem využití technologií je zajištění efektivního využívání kapacity a toho, že jako provozovatelé dokážeme co nejlépe využívat dostupnou kapacitu,“ říká Shashi Verma. „Digitální signalizace například zvýšila kapacitu linky Victoria téměř o 40 %. Postavit novou linku je velice složité a nákladné. Pokud ale stejných výsledků můžete dosáhnout vylepšením technologií na stávajících linkách, je to pro jakékoli město obrovským přínosem.“

Shashi Verma se domnívá, že podstatou chytré mobility je „lepší využívání dat, aby se lidé mohli správně rozhodovat, a lepší využívání technologií na podporu těchto rozhodnutí a zdokonalování infrastruktury“.

Pro vývoj nových řešení mobility je podle mnoha zainteresovaných stran naprosto zásadní spolupráce mezi soukromým a veřejným sektorem při využívání otevřených dat a jejich sdílení.

Organizace a společnosti London First, Arup, Microsoft a Oliver Wyman Forum spolupracují prostřednictvím výboru London Data Commission, aby prokázaly hodnotu propojení dat ze soukromého a veřejného sektoru při řešení výzev, se kterými se města v současnosti potýkají. Jeden z pilotních projektů přináší na jednom řídicím panelu údaje o poptávce po nabíjení elektrických vozidel, infrastruktuře, kapacitě dodávek energie a dostupnosti pozemků. Pomáhá tak optimalizovat umístění nabíjecích stanic s cílem urychlit pořizování elektrických vozidel, což by mělo snížit emise a zlepšit kvalitu ovzduší.

„Takovéto pilotní projekty nám pomáhají zjišťovat, co funguje a co ne, když zkombinujeme rozsáhlé sady veřejných a soukromých dat,“ říká Jennifer Yokoyama, viceprezidentka a zástupkyně ředitele pro právní záležitosti ze společnosti Microsoft. „Úžasné na tom je, že jakmile dáte dohromady data, zprovozníte infrastrukturu a získáte nástroje, které umožní její fungování, můžete tento proces replikovat a škálovat tak, aby byl přínosem pro města na všech kontinentech.“

Za nejslibnější inovaci při pohledu do budoucna považuje Matthias Kempf ze společnosti Berylls Strategy Advisors kombinaci autonomního řízení a sdílené mobility.

„Automobil opravdu bude strojem, který již podruhé změní svět. Vytvoří pro města příležitost k vývoji zcela nových, po všech stránkách promyšlených systémů mobility,“ říká. „To bude přínosem pro města i občany a vytvoří potenciál k vybudování lepšího světa pro naše děti.“