Josef a Karolína: Překonali bariéry a jsou úspěšní i na vozíku

Josefa a Karolínu spojuje několik zásadních životních zvratů. Oba prodělali úraz, po kterém zůstali na invalidním vozíku. Oběma pomohla Nadace Charty 77, konkrétně její Konto Bariéry. A oba se účastnili programu Počítače proti bariérám. Josef Fučík dneska sám vede vlastní organizaci, která pomáhá hendikepovaným. Karolína Perská úspěšně dokončila VŠE, daří se jí v oboru a největší radost jí dělá 11letá dcera.

Josef s Karolínou nejsou zdaleka jedinými klienty, kterým program Počítače proti bariérám pomohl. „Náš program vznikl díky spolupráci s Microsoftem a datuje se do roku 1996. Myslím, že jsme v tomto směru byli průlomovou charitou v celé východní Evropě,“ říká výkonná ředitelka Nadace Charty 77 a ředitelka Konta Bariéry Božena Jirků.

Se šroubovákem v puse 

Jedním z prvních klientů, kterému tato spolupráce pomohla, byl právě Josef Fučík, spoluzakladatel organizace Život bez bariér, která sídlí v Nové Pace.

„Po úraze v roce 1998 jsem byl jako „ležící“ najednou zcela bez prostředků. Manželka se o mě starala 24 hodin denně a taky o syna, který tenkrát trpěl těžkou epilepsií. Do toho nám tenkrát odešlo topení a my jsme i kvůli nedostatku prostředků hledali pomoc,“ vypráví Josef Fučík, který si k invalidnímu důchodu ve výši 780 korun přilepšoval tím, že sestavoval počítače. Šroubovák přitom mohl svírat jen v puse.

„S náklady na opravu topení nám tehdy pomohlo Konto Bariéry. Byl to neskutečný zázrak. Později nám Konto dodalo kompenzační pomůcky a také hardware a software do počítačů. První počítač jsem ještě na lůžku sestavil pro kamaráda, další pro souseda a pak už nám tenhle „byznys“ výrazně pomáhal i v domácím rozpočtu,“ vypráví Josef.

Za první rok po úrazu se mu podařilo sestavit asi 150 počítačů a vydělal si na prvního asistenta, který přijel z Ukrajiny. „Pomáhal mi se sestavováním a začal se starat i o mě. Po roční rehabilitaci jsem se jakžtakž posadil na vozík, dal jsem do kupy první „písíčko“ i pro sebe a v Praze mi do něj díky Kontu Bariéry nahráli Windows.“

Tehdy začala u Josefa Fučíka vznikat myšlenka, že bude pomáhat dalším hendikepovaným. „Zakládali jsme vlastní sdružení Život bez bariér. První PC bylo u nás v kuchyni a stří

dali se u něj tři vozíčkáři. Protože jsme oslovovali desítky firem, aby nám přispěly, tak jsem jen za připojení tehdy dával skoro celý invalidní důchod,“ usmívá se dnes Josef Fučík.

Neziskovka usiluje o klášter

Prostory pro Život bez bariér nakonec vznikly v podkroví jeho domu, k němuž pan Fučík nechal postavit výtah. „Myslím, že kolem roku 2004 jsme už dělali kurzy na PC pro desítky až stovky lidí. Od Konta Bariéry jsme získali počítače, od Microsoftu software a Microsoft nás tehdy pozval i na večeři, kde jsme se potkali s tehdejším šéfem pro střední a východní Evropu Janem Mühlfeitem.“

Život bez bariér pak získal nové prostory v bývalé školce, kde se začal budovat prostor pro 20 lidí. „Zase jsme dostali multilicenci na 20 nových počítačů a takhle jsme díky Kontu Bariéry a Microsoftu rostli pořád dál. V roce 2006 jsme pořídili nové objekty a dali jsme se do dalších oprav. To už bylo zázemí pro 40 lidí i se serverovnou, opět pomohly Konto a Microsoft.“ Nyní se Josefu Fučíkovi a lidem z neziskovky podařilo po 15 letech práce na projektu získat podporu od Evropské unie na rekonstrukci budovy kláštera. „Teď čekáme, jak se k našemu záměru postaví kraj.“

Život bez bariér má v této chvíli desítky spolupracovníků a věnuje se řadě sociálních aktivit. „Stále přitom používáme počítače z Konta Bariéry a software od Microsoftu, a to i k vývoji nových vozíků, na kterém aktuálně pracujeme,“ dodává Josef Fučík. „Každopádně z kurzů Počítače proti bariérám žijeme dodnes a průběžně v těchto kurzech školíme nové kolegy a klienty ústavu. Tenhle projekt nám zkrátka stále pomáhá bourat bariéry v naší společnosti, fyzické i duševní.“

Na setkání s Billem Gatesem

Projekt Počítače proti bariérám fungoval v nadaci do roku 2015, podporovali ho všichni generální ředitelé českého Microsoftu, počínaje Janem Mühlfeitem přes Jiřího Deváta, Romana Cabálka a Biljanu Weber. Dar především v podobě poskytnutého softwaru za ta léta přesáhl částku 200 milionů korun.

„S oblibou říkám, že díky Microsoftu se lidé s postižením naučili chápat počítač nejen jako nástroj pro komunikaci, ale také jako pracovní pomůcku,“ konstatuje ředitelka nadace Božena Jirků. „Desítky a stovky lidí díky tomu získali novou kvalifikaci a pracovní uplatnění,“ dodává šéfka Konta Bariéry.

Mnozí z těchto klientů podle ní také dodnes vzpomínají na setkání se zakladatelem Microsoftu Billem Gatesem v Praze. Dobře si na něj vzpomíná i Karolína Perská. Ta vystudovala gymnázium v Praze a díky skvělým studijním výsledkům absolvovala čtvrtý ročník na Sheridan High School v USA. Po návratu začala studovat pražskou VŠE. Na začátku druhého semestru přišel úraz. Ani ten ale nakonec její kariéru nezabrzdil.

„V roce 1995 jsem při jízdě na snowboardu utrpěla úraz páteře, jehož následkem bylo ochrnutí dolních končetin. Od té doby k pohybu používám ortopedický vozík,“ přibližuje okolnosti nehody Karolína, která i díky programu Stipendium Konta Bariéry zakončila školu v roce 2003.

Právě Karolína byla mezi těmi, kteří se v roce 2004 potkali s Billem Gatesem, když se při návštěvě Prahy seznamoval mimo jiné s projektem Počítače proti bariérám. „Bohužel jsme neměli prostor prohodit s ním pár vět a udělat si lepší představu o tom, jaký je to člověk,“ vypráví Karolína. „Přesto to pro mě byl velký zážitek. Pan Gates je asi nejvýznamnější osobnost, se kterou jsem se v životě osobně setkala. Udělal si na nás čas, i když se s ním chtěli potkat mnohem vlivnější lidé, a celou dobu působil velmi mile a lidsky. Osobně se s námi všemi pozdravil. Ze setkání jsem tehdy byla nadšená a dodnes se o tom ve společnosti známých ráda zmíním.“

Projekty, které mají smysl

Samotný projekt Počítače proti bariérám je podle Karolíny užitečný především pro lidi s fyzickým handicapem. Počítače jim totiž pomáhají jejich omezení eliminovat. „Zvlášť v dnešní době, kdy už je u nás naštěstí internet běžně dostupný, nám počítač usnadňuje život v mnoha směrech. Spoustu věcí si mohu zařídit z pohodlí domova, aniž bych musela venku překonávat fyzické bariéry. Pokud tedy někdo lidem s postižením pomůže, aby se naučili ovládat počítač, případně jim pomůže s jeho zakoupením, budou z toho profitovat po zbytek života,“ říká Karolína.

„Já osobně jsem se například ještě při studiu na vysoké škole zúčastnila kurzu práce s grafickým programem Adobe Photoshop. Tento kurz pořádalo Centrum Paraple a byl financován právě z projektu Počítače proti bariérám,“ doplňuje Karolína.

I podle Boženy Jirků je zásadní, že projekty typu Počítače proti bariérám pomáhají hendikepovaným zpět do běžného života. „Za léta fungování projektu máme stovky příkladů, kdy počítače a rekvalifikace pomohly lidem po úrazu dělat vysoce kvalifikovanou práci, což názorně ukazují příběhy Josefa a Karolíny,“ dodává ředitelka Konta Bariéry.