Zdaleka ne všichni tuší, co vše lze s nástroji a aplikacemi dělat. Učí je to poradenská společnost Manica

Když se poradenská společnost Manica sešla před dvěma roky naposledy na teambuildingu v Kácově, čítala zhruba 30 zaměstnanců a za rok 2019 utržila lehce přes 40 milionů korun. Utužit kolektiv se tehdy sice podařilo, nicméně firma netušila, na co vlastně nabírá dech. „Díky covidu jsme vyskočili o 100 procent. Pro mě je vlastně strašné tohle říct s ohledem na škody, které koronavirus napáchal. Ale našemu byznysu pandemie pomohla, a také nás hodně prověřila,“ říká skoro až omluvně spoluzakladatel a ředitel firmy Tomáš Kutěj. A dodává: „Růst jsme navíc zvládli s víceméně stejným množstvím lidí. Což je teď dobře vidět opět tady v Kácově, kde jsme se znovu sešli. Je nás o něco víc, ale ani náhodou dvojnásobně. Stmelilo nás to víc než jakýkoliv teambuilding.“

Firma Tomáše Kutěje podniká v oboru, který pandemie akcelerovala – Manica pomáhá jiným společnostem s digitalizací, přechodem na cloud a vůbec s prací ve virtuálním prostoru. Zaměřuje se přitom výhradně na produkty Microsoftu, protože právě v něm jsou kariérní kořeny jak Kutěje, tak dalších dvou spoluzakladatelů – Jana Moleše a Heleny Jetelové. „Do Microsoftu jsem nastoupil v roce 2003 a strávil jsem v něm přes 10 let,“ říká Kutěj a pokračuje, co ho přivedlo k podnikání: „Měl jsem na starost prodej licencí. Začal jsem si ale uvědomovat, že firmy nevyužívají ani zdaleka všechno, co jim licence nabízely.“

Microsoft totiž prodá firmě licenci na své softwarové služby a produkty jako Microsoft 365 (dříve Office 365), Azure a další, jenže to, jak je ve firmě fakticky využívají, už pak mají většinou na starosti buď interní zaměstnanci z IT oddělení, nebo partnerské společnosti, které si tyto firmy najímají na implementaci. A příkladem firmy, která implementaci zajišťuje, je právě Manica. „Víte, Microsoft historicky vznikl jako primárně technologická společnost. A to samé platilo i o jeho partnerech, kteří byli zhusta geekové a ne vždy hovořili s klienty srozumitelným jazykem. Cítil jsem, že tu je prostor pro zlepšení. Je potřeba věnovat mnohem víc pozornosti tomu, jak se služby Microsoftu v konkrétní firmě adoptují. My se staráme, aby klienti pochopili, co všechno s nimi mohou dělat. Ne že jim to jen nainstalujeme a basta,“ říká Tomáš Kutěj.

Po osmi letech od založení firmy Tomáš Kutěj a jeho kolegové mají jasno, že se vydali na správnou cestu. Svědčí o tom nejen současné, téměř osmdesátimilionové tržby a zhruba dvacetiprocentní EBITDA (tedy zisk před daněmi a odpisy), ale i jména klientů, mezi které se řadí korporace jako ČEZ, Škoda Auto, AVE, Moneta Money bank, Česká spořitelna, skupina PPF, Lékaři bez hranic nebo maloobchodní řetězec Albert. Právě pro něj nedávno tým Manicy realizoval projekt, který pomáhá zaměstnancům v plánování jejich kariéry. Jde o aplikaci s názvem Albert Career Path a požadavek na aplikaci přišel přímo od personálního oddělení obchodního řetězce.

„Aplikace v zásadě funguje tak, že kterýkoliv pracovník Albertu si může snadno naklikat, co by chtěl jednou dělat, jakou pozici by chtěl zastávat. A program mu okamžitě ukáže, co všechno musí splnit, aby se na danou pozici vypracoval. Plus mu nabídne, co by mohl dělat teď s ohledem na jeho aktuální kompetence a zkušenosti,“ popisuje aplikaci Kutěj. Aplikace vznikla na platformě Microsoft Power Apps, která nabízí krabicové, tedy předdefinované programátorské řešení právě pro takovéto interní nástroje. Lze si v ní nastavit jak uživatelské rozhraní, tak různé databázové příkazy. Navíc je propojená s jinými interními systémy. „To je holt výhoda Microsoftu – v korporátní sféře ho používá drtivá většina firem. Tak to prostě je, akorát zdaleka ne všichni tuší, co všechno se s těmi aplikacemi a nástroji dá dělat,“ vysvětluje Kutěj.

V době, kdy pracovní trh trápí nedostatek lidí, který je navíc u programátorů a kodérů tíživější než jinde, jsou podle Tomáše Kutěje podobné automatizované nástroje jako Power Apps klíčové. A nemusí jít zdaleka jen o Microsoft, jde o směr, na který naskakují i další technologičtí giganti jako Google nebo Oracle. Říká se tomu low code / no code: „V podstatě jde o to, aby měla firma k dispozici nástroj, na kterém si bude schopná sama vyvinout třeba základní aplikaci nebo nějaký jednodušší interaktivní projekt. Přičemž na to nebude potřebovat programátora, ale může to dát dohromady někdo, kdo umí dobře ovládat například Excel. Ohromně se tím rozvážou ruce.“

Že o nástroje, které firmám usnadňují programování, dramaticky roste zájem, potvrzuje i Petr Váša, manažer divize Microsoft 365: „Zájem o platformy s minimálním psaním kódu roste skokově. Pandemická situace zvýšila tlak na digitalizaci, a firmy tak začaly hledat cestu, jak automatizovat především rutinní činnosti a jak zjednodušit lidem práci.“ A přidává i jedno číslo: podle studie analytické společnosti IDC se očekává, že během následujících pěti let vznikne více než půl miliardy nových aplikací, což je více než za posledních 40 let.

Článek vznikl ve spolupráci s Economia a.s.

Odešli z Microsoftu, aby mohli dělat pro Microsoft. A učí firmy, jak programovat bez programátorů