Proč české dívky nechtějí studovat přírodovědné a technické obory?

“Na programování se mi líbí, že doslova z ničeho vytvořím něco zajímavého – hru, užitečný program nebo aplikaci, která pomůže dalším lidem. Dá se to přirovnat ke kouzlení,” říká šestnáctiletá Tereza ze Vsetína, která nedávno získala stipendium na prestižní střední školu v Americe. “Baví mě matematika i fyzika, protože nám pomáhá pochopit svět kolem nás. A taky proto, že máme skvělého učitele,” svěřila se třináctiletá Alice z Prahy.

Jejich zkušenosti ukazují, že věda a technologie jsou pro dívky stejně přitažlivé a zajímavé jako pro chlapce. V určitém věku se ale začne situace měnit a dívky najednou přestanou předměty, jako je matematika, fyzika, chemie, přírodopis či informatika, bavit. Na střední škole a univerzitě jsou tyto předměty výrazně populárnější mezi chlapci než mezi dívkami. I poté, co studenti ukončí svá vysokoškolská studia a uvažují o dalším studiu či uplatnění, jsou to opět muži, kteří se více prosazují v přírodovědných oborech a technologiích. Je také mnohem pravděpodobnější, že ženy z těchto profesí odejdou a řada z nich se nevrátí. Ženy mají navíc oproti mužům menší šance v těchto profesích získat zajímavé místo a rozvíjet kariéru. Ukazuje se, že tato nerovnováha je ovlivněna právě zkušenostmi z dětství a společenským míněním.

Průzkum: kdy, proč a jak?

Hlavní zjištění evropského průzkumu mezi 11 500 dívkami jsou následující:

• Vývoj zájmu dívek o vědy a technologie ukazuje, že máme jen čtyři roky na to, abychom tento zájem podchytili a rozvinuli.
• Co se týče budoucí kariéry v přírodovědných a technických oborech, velice záleží na tom, ve které evropské zemi se dívka narodí. Výsledky mezi jednotlivými zeměmi se významně liší. V některých je hlavní překážkou sebedůvěra, v jiných zase nedostatečná podpora rodičů či nedostatek ženských vzorů.
• Existuje pět hlavních motivů, které mají hlavní dopad na zájem dívek o vědu a technologie. Mezi ně patří podpora a mentoring, získávání praktické zkušenosti a dostatek ženských vzorů.
• Dívky uvěří, že se pro ně otevírá kariérní příležitost, pouze pokud se s nimi zachází stejným způsobem jako s chlapci. Dobrá zpráva je, že mladé ženy věří, že jejich generace bude tou první, v níž si muži a ženy budou rovni ve všech oblastech života společnosti. Současně ale přiznávají, že momentálně muži a ženy nemají v přírodovědných oborech a technologiích rovné podmínky. Takto vnímaná nerovnost je důvodem, proč se do dalšího studia a následně i kariéry v těchto profesích nepouštějí.

Jak jsou na tom české dívky?

České dívky se o přírodovědné předměty a informatiku začínají zajímat ve dvanácti letech, o rok později než v Evropě. Jejich zájem je od počátku vlažnější než evropský průměr.  V období, kdy se rozhoduje o výběru střední školy, tj. mezi třináctým a patnáctým rokem, je zájem českých dívek o uvedené předměty hluboko pod evropským průměrem. Situace se výrazně nezlepší ani kolem maturit a přijímacích řízení na vysoké školy kolem osmnáctého roku. Přečtěte si více ve zprávě Dívky brzy a rychle ztrácí zájem o vědu a technologie.

Co k této situaci v Česku přispívá? 

Průzkum mezi českými dívkami odhalil několik klíčových faktorů, které ovlivňují zájem – či naopak nezájem – dívek o přírodovědné a technické obory. Patří mezi ně zejména podpora rodičů a učitelů, zažité stereotypy, dostatek praktických vzorů a sebejistota ohledně možného uplatnění.

Rodiče: Kritickou roli při formování představy o budoucím uplatnění hrají rodiče. Jenže… čeští rodiče se svými dcerami o vědě a technologiích hovoří nejméně v Evropě. Činí tak jen každý čtvrtý otec (26 %) a necelá třetina matek (32 %).  Je to o to překvapivější, že téměř polovina českých dívek (44 %) v průzkumu uvedla, že jejich rodiče jsou v přírodovědných oborech či technologiích zaměstnaní, což je naopak jedno z nejvyšších čísel v zemích, zahrnutých do průzkumu.  Česko také patří mezi země, kde dívky nejvíce volají po tom, aby je v této oblasti rodiče podpořili (52 %, třetí nejvyšší výsledek). Podrobnější informace se dočtete ve zprávě Vědkyně nebo ajťačka? Čeští rodiče o takových povoláních s dcerami nemluví. 

V průzkumu společnosti Microsoft odpovídalo 11,500 dívek ve věku 11 až 18 let z dvanácti evropských zemích, z toho 500 z České republiky.   

Stereotypy: České dívky v evropském srovnání stále nadprůměrně nahlížejí vědu a technologie jako mužskou doménu – kupříkladu když se řekne vědec či věda a technika, šesti z deseti dívek (59 %) u nás se automaticky vybaví muž.

Možnost uplatnění: Jsou to právě české dívky, které se v Evropě nejvíce potýkají s předsudky ohledně uplatnění v těchto oborech. Vůči tvrzení, že nikdy nebudou ve vědě a technologiích tak dobré jako muži, se v něm vymezilo jen 42 % českých respondentek, což je nejméně v Evropě. Dvě pětiny českých dívek si dnes neumí představit kariéru ve vědě a technologiích, což je nejvyšší číslo ze všech sledovaných zemí.

Praktické vzory: Jsou to právě české dívky, které se v Evropě nejvíce potýkají s předsudky ohledně uplatnění v těchto oborech. Vůči tvrzení, že nikdy nebudou ve vědě a technologiích tak dobré jako muži, se v něm vymezilo jen 42 % českých respondentek, což je nejméně v Evropě. Naopak celých 60 % českých dívek potvrdilo, že by mělo větší sebejistotu, kdyby věděly, že jsou muži a ženy ve STEM oborech zaměstnávání rovnou měrou. Informace o rovných příležitostech ve STEM oborech by měla výrazně pozitivní efekt na plánování jejich budoucí kariéry.

Znalost přírodních věd a informatiky jsou v dnešním světě základem pro úspěšné uplatnění v jakémkoli oboru a ve většině povolání. Pokud se nepodaří více mladých dívek a žen zaujmout pro tyto obory, bude nadále narůstat znalostní mezera mezi ženami a muži: podle dat ze 35 evropských zemí je mezi absolventy oboru IT pouhá pětina žen, což představuje jeden z hlavních problémů jak pro současný, tak hlavně budoucí trh práce. Evropa může podle Evropské komise v roce 2020 čelit nedostatku až 900 tisíc pracovníků kvalifikovaných v oboru technologií.

Podívejte se sami, že to jde!

.