Distanční vzdělávání naostro: univerzity online

Současná situace spojená s přísnými opatřeními postavila české školství před obrovskou výzvu. Ze dne na den se pedagogové i studenti museli vypořádat s přesunem výuky z poslucháren, učeben a aul do svých domovů. A tak se vysokoškolská výuka postavená na výměnách rozmanitých názorů a diskusích nyní odehrává na dálku. Vyučujícím i studentům k tomu vlastně stačí jediné: být on-line.

Dobrou zprávou je, že české univerzity využily této situace jako příležitosti k vývoji alternativních přístupů, aby nedošlo k hermetickému uzavření myšlenek. Všude je vidět obrovská snaha pedagogů alespoň částečně nahradit osobní výuku tou online – od běžných přednášek, seminářů a kolokvií až po laboratorní cvičení.

Být připraven se vyplácí

Třeba na Českém vysokém učení technickém měli vyučující pouze dva týdny na přípravu distanční formy výuky a poté byl zahájen ostrý provoz. „Z principu jsme univerzita preferující reálný kontakt vyučujícího se studenty. Je to tak trochu naše DNA, kde je považována kontaktní forma za základ. I z toho důvodu se jiná forma vyskytovala okrajově. Skutečný boom nastal v souvislosti s koronavirovou hrozbou. Tedy téměř bez znalosti technologie a jejích možností. A překvapivě to přineslo docela pozitivní ohlasy,“ uvádí  Marek Kalika, ředitel Výpočetního a informačního centra ČVUT.

Velkou výhodu mělo ČVUT v tom, že ačkoliv nevyužívalo často online výuku, mělo připravenu infrastrukturu, jmenovitě Microsoft Teams umožňující komunikovat přes chaty, audio a videokonference a spolupracovat na dokumentech v reálném čase.V podstatě pak stačilo vytvořit „týmy“ dle předmětů pro jednotlivé fakulty. Nakonec jich vzniklo přes tisíc. A díky několika krátkým návodům ze strany IT oddělení a odkazům na dostupné zdroje a webináře od Microsoftu nyní online výuka běží. Hladký přechod a  pozitivní vnímání zapojení technologií ovlivnilo podle všeho  grémium rektora, které ještě v březnu proběhlo v MS Teams. „Celé třicetičlenné vedení ČVUT se přesvědčilo, že videokonference funguje a tím se otevřela stavidla pro další,“ říká Marek Kalika a doplňuje: „Mnozí si rychle zvykli a někteří dokonce hovoří o přínosech. Místo dohadování probíhá věcná diskuse a rychle se hledají řešení.“

Maximální využití online nástrojů

Přechod na distanční formu komunikace se studenty a on-line výuku úspěšně zvládla i naše druhá největší vysoká škola – Masarykova univerzita v Brně. Podobně jako ČVUT i zde mohli stavět na robustní IT infrastruktuře. To, že všichni učitelé i studenti mají zřízený účet Office 365, proměnili v Brně v nedocenitelnou výhodu – hned od prvních dnů po uzavření univerzit totiž spustili řadu možností pro samostudium začleněných přímo do studentského informačního systému. Studenti tak mají k dispozici diskusní fóra, poznámkové bloky, podklady, e-knihy, procvičování nebo testování, možnost odevzdávání vypracovaných prací. Podle preferencí fakult či učitelů pak spustili výuku prostřednictvím dostupných platforem.

Aktuální situace tak jen maximalizovala využití stávajících platforem. „Výuku v seminářích jsem převedl do Microsoft Teams kompletně. Všichni studenti jsou členy jednoho týmu a pro každý seminář mají tři kanály. Jeden s otázkami, které provádí studenty tématem semináře tak, jak bych se studentů reálně ptal na fakultě. Studenti odpovídají na otázky v jednotlivých vláknech. V dalších kanálech použíám praktické příklady, které na jednoduchých vzorových situacích cvičí schopnost studenta zhodnotit skutkový stav a aplikovat správnou právní normu. Studenti opět odpovídají v samostatných vláknech. A třetí kanál ukazuje studentům vzorové zadání písemné části zkoušky – aby si vyzkoušeli, co je na konci semestru čeká. Na odpovědi reaguji, takže student ví, kdy odpověděl správně, kdy je potřeba něco doplnit, případně se je snažím dalšími otázkami navést ke správným odpovědím. Zvládneme toho vlastně víc, navíc každý seminář ještě se studenty absolvujeme i přes video schůzku,“ pochvaluje si on-line fungování Jiří Valdhans z Katedry mezinárodního a evropského práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity. Všechny lekce se navíc nahrávají, aby jimi mohli projít i ti, co z různých důvodů v danou dobu nemohli být u počítače nebo mobilního telefonu.

Online ano, ale jinak

Na Univerzitě Pardubice vyučující museli nejprve překonat obavy a přesvědčit se, že technologie mohou ve výuce fungovat. „Mnozí museli překonat touhu po dosažení precizního výsledku hned napoprvé. Snažit se realizovat distanční vzdělání identickým způsobem jako klasickou přímou výuku, pouze s tím rozdílem, že bude po internetu, není možné. Je totiž vhodné začít s velice jednoduchým scénářem a ten postupně zlepšovat na základě vlastních zkušeností a zpětné vazby. S tím pak souvisí kompletní změna ‚mindsetu‘ pedagogů, která je pro úspěšné distanční vzdělávání nezbytná,“ vysvětluje Olga Klápšťová, ředitelka Centra informačních technologií a služeb Univerzity Pardubice. V rámci sžívání se s on-line výukou si pedagogové museli zvyknout především na jiný typ interakcí, respektive jinou formu zpětné vazby od studentů. Pro mnohé bylo zcela novou situací možnost pořizování záznamu, využívání ad-hoc dotazníků s vyhodnocením v reálném čase nebo třeba sdílení pracovní plochy pro spolupráci v reálném čase.

Univerzita Pardubice využívá Microsoft Teams  k výuce již delší dobu, v posledních týdnech však eviduje až desetinásobný nárůst aktivity. „Teams totiž využíváme také v situaci, kdy je potřeba kooperace většího počtu lidí – porady vedení školy, jednotlivých oddělení mezi sebou, implementace HR a byznysových strategií či různé rozsáhlé, časově náročné projekty. Dobré zkušenosti máme i v komunikaci s externími partnery,“ dodala Olga Klápšťová.

Technologie bez hranic

V případě Karlovy univerzity nejde však jen o využívaní již existujících prostředků pro on-line výuku, ale o otevírání nových e-zdrojů, vývoj nástrojů typu „virtuálních tříd“. Nebo o spolupráci s dalšími vzdělávacími subjekty  na mezinárodním poli k výměně zkušeností Díky svému členství v evropské univerzitní alianci 4EU+, v jejímž rámci naše nejstarší univerzita spolupracuje s pařížskou Sorbonnou a univerzitami v Heidelbergu,  v Kodani, Varšavě a v Miláně, se nyní soustředí na podporu pedagogických dovedností v distančním vzdělávání a nastavení metodiky pro zkoušení na dálku.

„Největší výzvou byla právě rychlost, s jakou bylo nutné přesun prezenční výuky ve sto procentech na distanční vzdělávání realizovat,“ potvrzuje Milena Králíčková, prorektorka Univerzity Karlovy pro studijní záležitosti. Kromě zkušeností a poznatků od mezinárodních partnerů využila Univerzita Karlova i svého stálého Centra na podporu e-learningu na UK a fakultních center pro e-learning. V součinnosti s Ústřední knihovnou intenzivně pořádá webináře pro vyučující v používání mnoha technologií, včetně například Microsoft Teams. Tuto platformu univerzita využívá i při on-line kolegiích rektora, respektive v každodenním řízení chodu univerzity.

Flexibilita jako výhoda

Reakce studentů na distanční výuku jsou převážně pozitivní. S využíváním technologií nemají žádné problémy a na nové situaci si pochvalují především větší interaktivitu a flexibilitu výuky. Pokud totiž zmeškali přednášku v minulosti, byli odkázáni pouze na zápisky spolužáků. Současný systém tyto komplikace hravě vyřešil.

Zástupci univerzit se shodují, že podoba výuky se i po skončení koronavirové pandemie nevrátí tak úplně do starých kolejí. „Tabule a křída“ budou sice i nadále součástí vysokoškolské výuky, mnozí pedagogové i studenti se už ale stihli sžít s novými technologiemi a začali je vnímat jako životaschopnou alternativu, která přináší i celou řadu výhod. Očekávat se dá například větší míra mezinárodní spolupráce a zahájení diskuze nad rozšířením podoby vzdělávání tak, aby zahrnovala jak prezenční, tak distanční formy studia. Akademická veřejnost dostala obrovskou šanci ověřit si nové koncepty a přístupy a všichni společně neopakovatelnou příležitost posunout vzdělávání do 21. století.