První česká nemocnice v cloudu

Více bezpečí pro pacienty a jejich data

První česká nemocnice v cloudu

Všeobecná fakultní nemocnice jako jedno z největších zdravotnických zařízení v Česku prochází obrovskou proměnou na poli informačních technologií a služeb. Cloudové služby zde používá takřka 7 000 lidí, kteří mohou lépe sdílet informace a pracovat efektivněji odkudkoliv. „Chceme být nemocnicí pro 21. století, která poskytuje pacientům špičkovou zdravotní péči,“ říká  ředitelka VFN Dana Jurásková.

Každý den zde řeší ty nejsložitější případy medicíny. Za specializovanou péčí sem přijíždí pacienti doslova ze celého Česka. Očekávají, že zde o ně bude dobře postaráno a vše bude fungovat bez větších zádrhelů. Všeobecná fakultní nemocnice (VFN) v Praze je zcela právem jedním z nejvýznamnějších a také největších zdravotnických zařízení u nás, ať už rozsahem zdravotní péče či vědeckou činností, která zde probíhá ve spolupráci s 1. lékařskou fakultou Univerzity Karlovy.

Nemocnice je tak obrovským živoucím organismem, který se stále vyvíjí. Dnes už si vůbec nedovedeme představit, že bychom vedli dokumentaci našich pacientů jen v papírové formě,“ popisuje profesor Vladimír Tesař, přednosta Kliniky nefrologie 1. LF UK a VFN.

Profesor Vladimír Tesař, přednosta Kliniky nefrologie 1. LF UK a VFN

V takto velké nemocnici je běžné, že se o jednoho pacienta starají odborníci různých specializací, kteří ovšem působí na různých klinikách a ústavech. „Už jen to, že se k elektronické dokumentaci a výsledkům našich pacientů dostane lékař z jakéhokoliv pracoviště, aniž by musel pokaždé kontaktovat kolegy z jiných oddělení, znamená velké zjednodušení naší práce,“ vysvětluje přední český expert na choroby ledvin.

Mimochodem, právě on patří v  nemocnici k těm, které moderní informační technologie využívá nejčastěji. Svůj čas chce věnovat hlavně svým pacientům, což mu právě tyto technologie umožňují, i když je na konferenci v zahraničí a kolegové potřebují konzultaci na dálku. Má přitom jistotu, že informace, s nimiž pracují, jsou zcela v bezpečí, ať je u svého počítače v ambulanci, připravuje se na přednášky z domova nebo řeší náročnější případy, když v rámci své vědecké práce pobývá v zahraničí.

Díky elektronické dokumentaci je možné sledovat například to, jak se zdravotní stav pacienta vyvíjel, jak se změnily výsledky vyšetření, které podstoupil, a lépe zvládat i náhlé situace. „Často řešíme, že se stav našich pacientů zhorší nebo se u nich objeví další zdravotní problémy a jsou tak hospitalizováni na jiné klinice, než kde se běžně léčí. Sloužící lékař se rychle potřebuje dostat k informacím o nich,“ přibližuje profesor Tesař.

Aniž by si to pacienti příliš uvědomovali, právě to, že zdravotníci, kteří o ně pečují, mohou sdílet informace, znamená zkvalitnění zdravotní péče. Dozví se třeba to, jaké léky pacient užívá a dokáží lépe rozhodnout, jak upravit jeho léčbu, aby se léky navzájem negativně neovlivňovaly.

Bez dobře fungujících informačních technologií nelze vést nemocnici. Vnímáme oblast IT jako strategickou záležitost a současně příležitost k dalšímu růstu. Vstup do cloudu je v tomto směru velkým krokem kupředu.

Všeobecná fakultní nemocnice v loňském roce zažila obrovskou změnu právě na poli informačních technologií, když přešla do cloudu, což ovlivnilo také práci zdravotníků. Ti nechtějí být experty na IT, ale potřebují, abych „technika“ pro ně neznamenala omezení. A právě to řeší přesun do cloudu. „Jako běžný uživatel především oceňuji možnost ukládání všech souborů na online uložiště. Tím pádem se nemusím obávat ztráty dat z pevného disku počítače,“ říká Hana Špačková, vedoucí radiologická asistentka, která působí na Radiodiagnostické klinice 1. LF UK a VFN. Černá můra snad každého, kdo pracuje s počítačem, tedy to, že se jeho data nenávratně poškodí, je tak vyřešena.

Moc se mi líbí možnost, že se můžu dostat ke svým souborům přes svůj chytrý telefon nebo tablet a jakýkoliv počítač, který má připojení k internetu,“ přibližuje jednu z výhod cloudu. Zaměstnanci nemocnice tak mohou přistupovat ke svým datům odkudkoliv. Jenže právě údaje o pacientech patří k vůbec k tomu nejcitlivějšímu, co může jakákoliv instituce spravovat. A to znamená také nutnost zajistit maximální bezpečnost dat. Když si chce lékař nebo jiný zdravotník chce zkontrolovat něco v dokumentaci pacienta, musí potvrdit svou identitu pomocí multifaktorové autentizace. Nyní nestačí jen zadat přihlašovací jméno a heslo, ale je nutné ověření pomocí sms, volání, emailu nebo mobilní aplikace. Tím se daří zvládnout i nešvar mnohých zdravotníků, kdy si přístupové údaje zapíší na lístek a ten přilepí na monitor.

Jako zdravotní sektor spravujeme ta nejcitlivější data, a proto máme velmi vysoké požadavky na bezpečnost. Přesto musíme našim lékařům a odborným pracovníkům umožnit pracovat a spolupracovat, aniž by při své práce vnímali výrazná omezení.

Nemocnice testuje i přihlašování pomocí biometrických prvků, jako je skenování oční sítnice či otisku prstů. Probíhá testování automatického zamknutí počítače, když v případě, že uživatel odejde se svým telefonem, systém sám vyhodnotí, že je vzdálený a počítač se zamkne. Pro případ, že by došlo ke ztrátě či krádeži zařízení, s nímž uživatel pracuje, je možné na dálku vymazat (znepřístupnit) nemocniční data. Tím se tak nemocnice aktivně připravuje na další výzvy, které ji na poli bezpečnosti dat čekají. Nároky kladené na bezpečnost dat neustále narůstají, což zasahuje IT ve všech oborech lidské činnosti. Automatizace a optimalizace chodu jednotlivých aplikací, zavádění elektronických forem vedení dokumentace a využití cloudových technologií, to vše je pro nemocnici cesta jak si pomyslně „uvolnit ruce“ a věnovat se především pacientům, aniž by bylo nutné navyšovat počet vlastních IT specialistů.

Různé části Všeobecné fakultní nemocnice sídlí v mnoha budovách, k tomu zde působí lékaři a další zdravotníci, kteří se často podílí na výuce dalších specialistů na univerzitách, mnozí vědecky pracují a současně se pohybují na kongresech a sympoziích. To ještě nedávno znamenalo, že si informace potřebné k práci různě přeposílali na soukromé emailové adresy, ukládali na své domácí počítače, a tím nevědomky ohrožovali bezpečnost dat.

Dnes už si vůbec nedovedeme představit, že bychom vedli dokumentaci našich pacientů jen v papírové formě. K elektronické dokumentaci a výsledkům našich pacientů se dostane lékař z jakéhokoliv pracoviště, aniž by musel pokaždé kontaktovat kolegy z jiných oddělení.

Přesun do cloudu znamenal pro VFN výrazné zvýšení bezpečnosti, a to i v oblastech, které dříve nebylo možné zjistit, natož jim zabránit. „Nyní máme k dispozici automatické hlídání, zda nedochází k úniku citlivých informací. Už jen to, že by lékař odeslal data pacientů, například jejich rodná čísla, mailem, je bezpečnostní riziko. To jsme ovšem schopni dobře ošetřit,“ popisuje Vlastimil Černý. V praxi to znamená například znemožnění přeposlání či vytištění takového dokumentu, také je možné vykopírovat citlivá dokumentu či nastavit expiraci dokumentu.

Vlastimil Černý, náměstek VFN pro informatiku

Jako zdravotní sektor spravujeme ta nejcitlivější data, a proto máme velmi vysoké požadavky na bezpečnost. Přesto musíme našim lékařům a odborným pracovníkům umožnit pracovat a spolupracovat, aniž by při své práce vnímali výrazná omezení,“ dodává náměstek pro informatiku.

Díky cloudu dnes mají k dispozici jednotnou komunikační platformu, která umožňuje týmovou práci pomocí sdílených poštovních schránek, sdíleného uložiště, sdílených poznámkových bloků, reportů a diskusních webů. Toto řešení je škálovatelné a přístupné odkudkoliv a z jakéhokoliv zařízení s pevně definovaným SLA a servisní podporou v režimu 24/7/365. „Je moc dobré vědět, že díky cloudu můžu data snadno sdílet se svými kolegy. Mimochodem, konečně se povedlo, že plocha mého počítače je „uklizená“, protože vše, co potřebuji, má své místo v cloudu,“ usmívá se Hana Špačková.

Moc se mi líbí možnost, že se můžu dostat ke svým souborům přes svůj chytrý telefon nebo tablet a jakýkoliv počítač, který má připojení k internetu.

Přesunout VFN do cloudu byla jedním slovem výzva. V nemocnici byl předtím doslova pelmel různých více či méně fungujících aplikací, ať už klientských, nebo serverových. Ty průběžně zastarávaly a udržovat je v chodu bylo velmi náročné. Před vedením nemocnice tak stálo rozhodnutí, zda stále spoléhat na stávající řešení tzv. on premise (tedy na vlastních serverech) nebo dát přednost cloudu.Zastaralá technologie nás brzdila v dalším rozvoji, což jsme si uvědomovali. Stali jsme se údržbáři systémů a nemohli se příliš věnovat koncepčním věcem,“ popisuje výchozí stav Vlastimil Černý, náměstek VFN pro informatiku. Přesun do cloudu podle něj znamenal pro nemocnici a lidi, kteří v ní pracují, změnu filosofie. K té přitom muselo dojít poměrně rychle a současně tak, aby provoz nemocnice běžel dál bez omezení.

Zavazující pro nás byla co možná nejrychlejší implementace. Bylo potřeba vytvořit novou infrastrukturu a současně ji projit s naší, což byl poměrně velký úkol, který se podařilo zvládnout během 6 měsíců,“ shrnuje Rostislav Babarík, manažer Microsoftu zodpovědný za zdravotnictví. Modernizace VFN byla vůbec prvním projektem v Česku i střední a východní Evropě v oblasti zdravotnictví, který s využitím hybridních cloudových služeb umožnil zásadně zkvalitnit, zefektivnit a zjednodušit informační systém fakultní nemocnice. Jedná se o komplexní nasazení a využití hybridních cloudových technologií v praxi. „Hybridní znamená, že nemocnice část aplikací a dat udržuje na svých serverech a část přesunula do cloudu, obě části jsou ale funkčně propojené a z pohledu uživatele není poznat rozdíl,“ dodává Babarík. „Využití cloudových technologií pro modernizaci znamenalo, že nebyly zapotřebí žádné počáteční investice do infrastruktury, realizace projektu byla významně kratší a levnější než v případě nasazení ve vlastním prostředí, dodává Babarík.

Jako běžný uživatel především oceňuji možnost ukládání všech souborů na online uložiště. Tím pádem se nemusím obávat ztráty dat z pevného disku počítače.

Cloudové služby znamenají ještě jednu zásadní změnu pro VFN, a to na úrovni řízení celé organizace. Díky cloudu vzniklo prostředí pro analýzu velkého množství dat, a to jak na úrovni ekonomické, tak medicínské. Je tak možné analyzovat nejen nákupy zdravotnického materiálu, porovnat délku hospitalizace s ohledem na jednotlivé diagnózy, ale také srovnat míru závažných komplikací po různých zákrocích. Vedení nemocnice má lepší a přesnější informace pro své rozhodování, ať až na poli investic, provozu nebo kvality zdravotnické péče. „Bez dobře fungujících informačních technologií nelze vést nemocnici. My vnímáme oblast IT jako strategickou záležitost, podporu pro klíčové procesy v organizaci a současně příležitost k dalšímu růstu. Vstup do cloudu je v tomto směru velkým krokem kupředu,“ říká Vlastimil Černý.

Jako zásadní a správný krok vnímá změny, kterými VFN prošla, také její ředitelka Dana Jurásková:

Chceme být nemocnicí pro 21. století, která poskytuje pacientům špičkovou zdravotní péči a k tomu patří také schopnost efektivně využívat informační technologie. Současně je pro nás důležité, aby lidé, kteří v nemocnici pracují, měli dobré podmínky pro svou práci, a také toto přesun do cloudu pozitivně ovlivnil,“ shrnuje. Vedení navíc získalo lepší analytické nástroje, což je velmi důležité pro zdravé fungování nemocnice.“

Přesun do cloudu, kde je možné spravovat obrovské množství dat, znamená také výrazný pokrok v tom, jak je možné analyzovat a hodnotit obrazovou dokumentaci pacientů. Přitom to, jak přesně, budou popsány rentgenové snímky, snímky získané pomocí CT, magnetické rezonance či ultrazvukového vyšetření, je velmi důležité pro plánovaní další léčby, neboť tyto informace určují rozhodnutí o případné operaci nebo postupu při ozařování.

Cloud umožňuje využití strojového učení, kdy počítač provede analýzu nejen popisných, ale i obrazových dat, a konkrétní snímek během krátkého času porovná s tisíci podobných dat. Dokáže tak odhalit možné anomálie, které by v daném čase člověk nedokázal vypozorovat. Výsledkem jsou ještě přesnější informace, které lékařům usnadní správnou diagnostiku a následné plánování léčby.

Prostřednictvím cloudové platformy Azure má VFN pro emailové schránky k dispozici prostor o celkové velikosti přesahující 500TB dat, chráněný robustní antivirovou a antispamovou ochranou. V praxi tak už zdravotníci nemusí narážet na to, že je jejich emailová schránka nedostatečná. Celkový vymezený prostor v cloudu umožnuje nemocnici uložení více než 20PB dat (tedy 20 000 TB). Nástroje pro týmovou spolupráci umožňují sdílet data v požadovaných formách, včetně provozu intranetových-extranetových portálů s automatizovanými workflow. V současnosti VFN provozuje 133 týmových a webových site, na kterých je kromě interních aplikací umístěno 32 tisíc dokumentů.